Z naleziště
Prehistorické naleziště Abri Pataud (abri znamená skalní přístřešek) leží v jihozápadní Francii uprostřed vesnice Les-Eyzies-de-Tayac, v departmentu Dordogne v Akvitánii. Nedaleko této osady se nachází další významná lokalita Abri de Cro-Magnon, kde byla v roce 1868 nalezena první lebka kromaňonského člověka. Nálezy z Pataud zahrnují kamenné nástroje a rané kulturní artefakty z doby přibližně před 47 000 až 17 000 lety, a také lidské ostatky. V jednom ze skalních úkrytů archeologové objevili lebku a kosti ženy, a její podobu se rozhodla zrekonstruovat „sochařka pravěku“.
V rukou odbornice
Sochařka pravěku, jak se sama Francouzka Élisabeth Daynèsová (*1960) nazývá, je bývalá vizuální umělkyně. Začínala jako maskérka a tvořila hyperrealistické divadelní masky. Postupem doby se vypracovala na odbornicí v oblasti paleontologie, antropologie a stala se i sochařkou. Vybudovala si mezinárodní pověst díky rekonstrukcím obličejů především paleoantropologickým z fosilií hominidů.
„Skalní přístřešky“ v Les Eyzies-de-Tayac-Sireuil
Proslavila se rekonstrukcí Dmanisi, člověka gruzínského, který žil před 1,8 miliony lety, samičky Australopiteka Lucy staré přes tři miliony let, prvního nalezeného neandrtálce a dalších. Jako členka velkého mezinárodního týmu spolupracovala na rekonstrukci Tutanchamona.
Zrekonstruovaná tvář ženy z Pataud
„Má práce je stejná jako forenzní vyšetřování, jen používám odlitky z pravěkých lebek, rekonstruovaných přesně jako policejní kompozitní náčrtky,“ vysvětlila ke své práci. Používá vyspělé vědecké technologie, které jí pomáhají získat jednotlivé detaily o daném jedinci. Podobu získává počítačovým modelováním 18 kraniometrických bodů na lebce.
Její práce jsou vystavené v mnoha muzeích jak v Evropě, tak za oceánem. Žena z pataudského přístřešku stojí jako živá ve francouzském muzeu Pataud v Les Eyzies.
Postava v životní velikosti v muzeu Pataud v Les Eyzies.
Jako živá
O životě ženy nalezené v Pataud se mnoho neví. Žila před zhruba 17 000 lety a zemřela ve věku kolem dvaceti let. Postavu v životní velikosti vymodelovanou ze silikonu oblékla paní Elisabeth do oděvu z kožešin, vláken konopí a kopřiv, a ozdobila ji korálky z kostí a šperky ze slonoviny. Tmavé vlasy ji upravila do dredů, přidala tetování a pronikavý pohled. Ačkoli dredy a kožní znaménka jsou spíš umělecké ztvárnění, obličejové rysy jsou přesná rekonstrukce. I barva pleti odpovídá, přestože se vědci na základě zkoumané DNA domnívají, že úplně nejstarší kromaňonští lidé měli tmavé vlasy, tmavší pleť a modré oči.
Zdroje: www.iol.co.za, blogbobblog.wordpress.com, boneclones.com
Sledujte nás v Google Zprávách