Jak vypadá ženská obřízka: I přes zákaz jsou mrzačeny ročně miliony dívek

Indonéská dívka následuje rituál předepsaný její kulturou. Makassar 2017

Indonéská dívka následuje rituál předepsaný její kulturou. Makassar 2017

Foto: shutterstock.com

Kultura a zvyky v zemích Afriky a Blízkého východu se diametrálně liší od těch v západním světě. Mladé dívky si musejí procházet nedobrovolnými rituály dospělosti. Kromě nuceného manželství musejí mnohé z nich podstoupit děsivý zákrok ohrožující jejich život - obřízku.

Překlad anglického výrazu pro ženskou obřízku zní doslova mrzačení ženských pohlavních orgánů. Tento zákrok nemá žádné zdravotní ani hygienické opodstatnění, děje se jen z důvodu zachování tradice. V tom se liší od mužské obřízky tradičně prováděné například židy nebo muslimy. U mužů jde totiž o dobrou prevenci vůči zánětům a infekcím předkožky. U žen jsou výhody minimální.

Souhlas se zákrokem? Na ten se mladých slečen nikdo neptá. Například v Keni jsou dívky ve věku dvanácti až patnácti let násilně hromadně odváděny a obřezány. Často jsou ještě mladší. Nemohou s tím nic dělat, a pokud by odporovaly, tak by se jich zřekla rodina a celá vesnice. Všichni totiž věří, že pokud by žena nepodstoupila obřízku, může se jí a celé rodině něco zlého přihodit. Přestože samotná keňská vláda obřízku zakázala, zakořeněné staleté zvyky se nedaří úplně vymýtit.

Dodnes se zákroků provede na 6000 denně, a to nejen v afrických zemích. Ročně ji pak podstoupí neuvěřitelné tři miliony dívek.

Kultura káže, že je klitoris spolu se stydkými pysky překážkou pro hladký porod. Klitoris také pomáhá ženě při pohlavním styku dosáhnout orgasmu, což se nesluší, jelikož pro některé kultury slouží samotný styk pouze k reprodukci, nikoli potěšení.

Existuje několik typu obřezání, od úplného odstranění viditelných orgánů až po infibulaci - odřezání pysků a zúžení vaginálního otvoru, aj. (Zdroj:www.lidskaprava.cz)

Samotný zákrok se mnohdy děje za použití zrezavělých a tupých nástrojů, které se z tradice nesmějí čistit. Na "místě činu" panují obecně katastrofické hygienické podmínky. "Specialisté" provedou obřízku i několika desítkám dívek denně. Pokud je zákrok proveden špatně, hrozí v důsledku vykrvácení dokonce okamžitá smrt. V lepším případě se dívky potýkají "jen" s infekcí, hnisáním, urinálními poruchami apod.

Dezinfekce v necivilizovaných oblastech skoro neexistuje, nahrazuje ji kravská moč. Luxus umrtvení dívky neznají. Bolest je součástí rituálu, bez ní by nebyl proveden správně a dívka by se nemohla stát ženou. Pohlavní styk a samotný porod je pro obřezané dívky opravdu velmi bolestivý. (Zdroj:babinet.cz)

Aboridžinci dnes pořádají kulturní festivaly.

Kruté rituály dospělosti Aboridžinců: bolest, infekce a smrt jsou běžné i dnes

I tak se ženská obřezávačka - žena, která dívkám zákrok provádí - ve vesnici těší vysoké prestiži a v porovnání s ostatními vydělá za krátkou dobu velké peníze. Navíc může díky své „práci“ i cestovat.

Nejvíce obřízek je prováděno v Egyptě a Etiopii, a to i dnes, přestože jsou ve většině zemí zakázány. V červnu roku 2020 byl v Egyptě zatčen otec tří dívek, který je pod falešnou záminkou vakcíny proti koronaviru nechal obřezat. Zákrok se přitom už dvanáct let nesmí provádět. Dle Dětského fondu OSN z roku 2016 bylo obřezáno 87 procent žen a dívek ve věku od 15 do 49 let. Pravdou je, že byly zaznamenány i případy ročních holčiček. (Zdroj:www.idnes.cz)

Ženská obřízka se jako jakýkoli jiný zvyk díky mezikulturní společnosti rozšiřuje i do Evropy. V roce 2016 byl zaznamenán první případ v Dublinu. Teprve dvouletou holčičku tam zmrzačil Somálec, za což mu hrozilo až čtrnáct let vězení. Pokud by čin spáchal ve své rodné zemi, nebyl by ani stíhán. (Zdroj: tn.nova.cz)

Waris Dirie (*1965) je somálská modelka, spisovatelka, herečka a aktivistka za lidská práva.Waris Dirie (*1965) je somálská modelka, spisovatelka, herečka a aktivistka za lidská práva.Zdroj: Creative Commons, Autor: Desert Flower Foundation, CC BY-SA 4.0, https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/legalcode.cs

Široká veřejnost se aktuálností tohoto děsivého tématu sezámila především prostřednictvím filmu Desert Flower (Květ pouště). Svůj příběh s obřízkou a dalšími strastmi probíhajícími v afrických zemích zde popsala somálská modelka Waris Dirie, jež vydala i stejnojmennou knihu, která sloužila jako předloha pro filmové  zpracování.

"Jednoho večera, když mi bylo asi pět, mi matka řekla: Tvůj otec poslal pro cikánku. Měla by tu být každý den. V noci před mojí obřízkou se mi má rodina více věnovala a k večeři jsem dostal jídlo navíc. Maminka mi řekla, abych nepila příliš mnoho vody ani mléka. Vzrušením jsem nemohla spát, jen pozorovala nebe nade mnou, dokud maminka nepřišla. Obloha byla stále temná. Popadla jsem svou malou deku a ospale klopýtala za ní. Vyšly jsme do podrostu a maminka řekla, že tam počkáme. Posadily jsme se na studenou zem. Začalo se rozednívat; brzy jsem uslyšela cvakání sandálů cikánské ženy. Pak, aniž jsem viděla, jak přišla, byla přímo vedle mě. Přikázala mi posadit se k ploché skále. Vlbec se mnou nemluvila, vše byl jen obchod. Maminka mě posadila na skálu, sama se posadila za mě a přitáhla mi hlavu k hrudi, a její nohy obkročily mé tělo. Objala jsem její paže kolem stehen. Mezi zuby mi položila kořen ze starého stromu. 'Zakousni se do toho', řekla,“ vzpomíná na hrůzný zážitek, který ji navždy poznamenal, úspěšná modelka. (Zdroj:www2.hawaii.edu)

Akční letáky