Stejně jako je tomu dnes, tak i před sto lety největší hvězdy vzcházely ze zábavního průmyslu. Muži ztráceli hlavu kvůli operním pěvkyním, herečkám, tanečnicím a šantánovým zpěvačkám. Sám belgický král Leopold II. propadl kouzlu pařížské tanečnice Cléo de Merode, která v roce 1896 vyhrála zcela první soutěž krásy vyhlášenou listem L’Eclat.
Pokud by se tehdy vyhlašovala Miss World, korunku by nejspíš získala operní diva Lina Cavalieri. O její život se zajímali i romanopisci: Lina byla totiž příkladem talentované umělkyně, jež se z bídného života v sirotčinci dostala až na prkna divadel v Monte Carlu, Paříži a New Yorku. A u nohou jí leželi nejvlivnější muži světa.
Stejně jako dnes sledujeme každý šrumec okolo vévodkyní Kate a Meghan, podobně lidé na konci 19. století hltali drby o císařovně Sissi. Okouzlující tmavovláska si byla této pozornosti vědoma a pokládala za svou povinnost být na veřejnosti vždycky pečlivě upravena. Dvě hodiny denně věnovala česání svých neskutečně dlouhých kadeří a neustále se trápila dietami, ačkoli jí podlamovaly zdraví.
O tom, že tehdejším slavným ženám velice záleželo na finálním vzhledu fotografií, svědčí i fakt, že se doboví fotografové často snažili výsledné obrázky retušovat. Ve fotogalerii si povšimněte portrétu Marie Rumunské, poslední panovnice Království Jugoslávie: její pas je viditelně zúžen zásahem profesionála, který fotografii vyvolával. Pravda, dnešní počítače by to zvládly mnohem lépe, ale královna Marie ve své době pokus o vylepšení svého vzhledu zřejmě ocenila...