Zdroj: Shutterstock.com
Jak vypadaly ženy před 9 000 lety? Vědci zrekonstruovali obličej. Dnešnímu ideálu krásy jsou vzdálené
Nahlédnout do dávné minulosti člověka, na jeho život a kulturu, nám už desetiletí umožňují „klasické“ archeologické vykopávky. Dnes se k nim přidávají i nové technologie, postupy a vědní obory. Díky nim odborníci dokážou zrekonstruovat i tvář pravěkého člověka. Tak oživili mladou dívku z mezolitu.
Archeologická klasika
V jednom z nejvýznamnějších archeologických nalezišť v Řecku, ve starověké lokalitě v kraji Thesálie se nachází jeskyně Theopetra z období svrchní křídy. Dle odhadů byla osídlena před 100-130 tisíci lety. Jak ukazují archeologické nálezy z doby paleolitu, mezolitu a neolitu, byla obývána tisíce let. Archeologické vykopávky tam začaly pod vedením řecké archeoložky Catherine Kyparissi-Apostoliky v roce 1987. Kromě vzácných artefaktů, včetně kamenných nástrojů a keramiky z uvedených období, nálezy zahrnovaly i lidské ostatky. Mezi nimi byla kostra mladé dívky.
Prvotní analýzy kostí naznačily, že jí v době úmrtí mohlo být 15 až 18 let. Pozdější zkoumání, a především její zuby vedly vědce k přesvědčení, že to byla spíš mladá žena, která zemřela, když jí bylo osmnáct let. Jeskyni spolu se svou kulturou obývala zhruba před 7 000 lety př. n. l. Dostala jméno Avgri, což v řečtině znamená úsvit, rozbřesk, počátek. Toto období je dle mnohých vědců počátkem či úsvitem, chcete-li, civilizace v Řecku, protože po stovkách tisíc let lovci-sběrači přešli k „plánovanému“ zemědělství, změnila se společnost a kultura.
Cesta za oživením
Technologii 3D modelování dnes archeologové za spolupráce jiných odborníků využívají k rekonstrukcí dávných tváří stále častěji. A ne vždy je to snadný úkol. Na oživení tváře Avgri pracoval tým archeologů, vědců a lékařů – endokrinolog, ortoped, neurolog, patolog a radiolog z Athénské univerzity pod vedením ortodontisty Manolise Papagrigorakise. S nimi úzce spolupracoval švédský archeolog a sochař Oscar Nilsson, specialista na rekonstrukce tváří. Oživil jich už několik, a „doba kamenná“ je jeho oblíbené období.
Na následném videu se podívejte na rekonstrukci:
Odborníci nejdříve pomocí počítačové tomografie vytvořili kopii lebky Avgri a vytiskli ji na 3D tiskárně. Profesor Papagrigorakis vytvořil silikonovou rekonstrukci. Za pomoci vědeckých znalostí anatomie pak vyznačili jednotlivé body obličeje a svaloviny. Další rysy jako je barva očí, vlasů a pleti odvodili z obecných rysů populace dané doby a oblasti.
Následující video ukazuje podrobněji rekonstrukci mladé Avgri:
Mezolitická Avgri
Rekonstrukce tváře mladé Avgri neprozradí vše o tom, jak žila a proč zemřela. Nicméně její vystouplá čelist naznačuje, že žvýkala zvířecí kůže, aby změkly. Kosti ukazují, že trpěla chudokrevností, nedostatkem vitamínů, mohla mít problémy s kyčlemi a klouby, a to možná přispělo i k její smrti v mladém věku. Má zachmuřený výraz, nejspíš neměla důvod k radosti. Rekonstrukce její tváře ukazuje, že ženy té doby měly výrazné mužské rysy. „Po rekonstrukci mnoha žen a mužů z doby kamenné si myslím, že některé rysy obličeje jako by časem zmizely, vyhladily se. Obecně dnes nevypadáme tak mužně jako naši předci, a to jak muži, tak ženy,“ uvedl pro tisk Nilsson.
Rekonstrukce dívky z doby před 9 000 lety je vystavena v muzeu Akropolis v Aténách.
