Část domu, kam měli zákaz vstupu všichni muži kromě hlavy rodiny, znali už v Byzantské říši, starověkém Řecku, Persii, Iráku nebo Číně. Mezi nejslavnější harémy však patří ty, jež budovali panovníci Osmanské říše. Zpopularizovala je především dobrodružná literární tvorba Richarda Francise Burtona a francouzský malíř historických výjevů Jean Auguste Dominique Ingres. Rozšířili představu, že šlo o obrovský soukromý nevěstinec.
Umělci měli částečně pravdu. V harému opravdu žily manželky a konkubíny sultána za účelem plození hlavně mužských dědiců. Ženy zde ale nebyly jen na okrasu. Nečekaly, až se panovník vrátí domů, aby mu byly po vůli. Naopak. Tato část paláce byla místem, kde kvetla vzdělanost, kultura a politické intriky.
Ženy v harému
Ženy v harému byly různého původu. Žila zde matka vládce, jeho sestry a sestřenice. Manželky a dívky z bohatých rodin, pyšnící se titulem „ikbály” neboli milenky. O jejich pohodlí se staraly služky, které panovníkovi darovali jeho přátelé, nebo byly koupené na trzích s otroky. Nebylo výjimkou, že své pohledné dcery prodávali přímo rodiče, aby jim zajistili alespoň nějaké živobytí.
O harémech se tradovalo, že je obývaly ty nejvzdělanější a nejkrásnější ženy Osmanské říše. V 16. a 17. století měly dokonce takovou moc, že se tomuto období říká sultanát žen. Pod jejich vedením země zažila svá nejlepší léta. Rekonstrukce portrétů některých manželek, konkubín a dcer osmanských sultánů ukazuje, že pověsti nelhaly.
Nejkrásnější ženy sultánských harémů
Oficiálně první ženou, která zastávala titul matky vládnoucího panovníka Osmanské říše, byla Ayşe Hafsa Sultan. Během vlády svého syna Sulejmana I., mezi lety 1520 a 1534, patřila mezi nejvlivnější osoby v celé zemi. Založila festival Mesir, jenž se pořádá dodnes. Ve městě Manis nechala postavit komplex, skládající se ze školy, koleje, hospice a mešity. Byla dcerou krymského chána Mengli I. Geraje.
Nejdřív byla unesená, stala se otrokyní, sultánovou konkubínou a poté mocnou manželkou největšího osmanského vládce. To byla krásná Roxolana pocházející z Červené Rusi. Panovníka uchvátila natolik, že i když se mohl oženit až se čtyřmi ženami, on si zvolil monogamní život s touto rusovláskou.
Nejoblíbenější konkubína a později manželka krále Selima II. Nurbanu Sultan se narodila v roce 1525 ve Vatikánu. Buď pocházela z bohaté benátské rodiny nebo měla španělské kořeny. Do Osmanské říše se dostala jako otrokyně. Se svým mužem probírala politické dění v zemi a radila mu.
Nurbanu Sultan
Mezi další mocné a krásné ženy patřila Mahfiruz Hatun. O tmavovlásce čerkeského původu se toho moc neví. Byla první konkubínou sultána Ahmeda Otty. V roce 1604 mu porodila syna, čímž se stal nejmladším osmanským vládcem, který zplodil dítě.
Na rekonstrukci jejich tváří se podívejte níže:
Zdroje: www.allaboutturkey.com, www.zivot.pluska.sk, www.cs.wikipedia.org, www.allaboutturkey.com
