Britská výzkumnice Alison Macintoshová z univerzity v Cambridge měla pocit, že se analýzy archeologických vykopávek věnují v drtivé většině případů jen mužským ostatkům, zatímco ženské kosti nikdo nezkoumá. A tak zahájila vlastní studii, v jejímž rámci se zaměřila výhradně na kostry pravěkých žen od mladší doby kamenné až po dobu bronzovou a železnou. Výsledky byly velmi překvapivé.

Ukázalo se, že ženy v této době měly nadmíru vyvinuté svaly na pažích, které by jim mohly závidět i dnešní profesionální sportovkyně. Ve vzpírání či veslování by dnes pravěké dámy zřejmě nenašly konkurenci. Jejich nohy byly přitom vyvinuté obdobně jako dolní končetiny lidí, u nichž převažuje sedavý životní styl.

Alison Macintoshová soudí, že po přechodu společnosti sběračů a lovců k zemědělství na sebe ženy vzaly těžkou manuální práci, které se věnovaly mnoho hodin denně. "Mohlo jít o obdělávání půdy, sklízení plodin, mletí zrna a zpracování masa, ale také třeba o výrobu textilu a keramiky," upřesnila Macintoshová.

Přechod k zemědělství přitom pro ženy neznamenal výhodu nebo komfortnější životní styl. Kosterní pozůstatky totiž nesou známky závažného stresu i chatrného zdraví. Vědci se proto domnívají, že lidé nepřešli od lovu k obdělávání půdy kvůli vidině pohodlnějšího života, ale z nutnosti.

"Se stoupající hustotou zalidnění se zřejmě zdroje v podobě zvěře a volně rostoucích plodů začaly vyčerpávat, a tak lidé museli nedobrovolně najít nový způsob obživy," vysvětlil paleontolog Steven Churchill.