Proč byly spartské ženy zcela odlišné od všech ostatních?

Nataša Slánská | 7. 12. 2021

Totalitní režim, který vládl ve starověké Spartě, se nedá hned tak s něčím srovnat. Slabší a fyzicky postižení jedinci byli ze společnosti vyřazeni hned po narození a všichni chlapci se od sedmého roku věku museli podrobit společné vojenské výchově. Je až s podivem, že právě v tomto drsném prostředí se ženy těšily takových svobod, z jakých by měly radost i dnešní feministky. Posuďte sami.

Vyspělé starověké civilizace byly postaveny na principech patriarchátu a Řecko nebylo výjimkou. V Aténách ženy podléhaly vůli svých otců a posléze manželů, z domu vycházely jen na slavnosti a náboženské ceremonie. Pokud šly nakoupit, doprovázela je otrokyně. Neměly šanci podílet se na státní správě a nemohly ani vlastnit majetek. Ten směl zdědit výhradně mužský příslušník rodu, což vedlo k absurdním situacím, kdy žena nemající bratry musela po smrti otce jako jediná dědička opustit svého manžela a provdat se za nejbližšího mužského příbuzného. Grunt nemohl "propadnout" cizí krvi.

Strážkyně krbu i majetku

Ve Spartě se věci měly zcela jinak. Chlapci se věnovali brannému výcviku od svých sedmi až do třiceti let a poté je vázaly vojenské povinnosti. Neznali nic jiného než boj a nic jiného ani znát neměli. Kdo se mezitím staral o pole a hospodářství? Nebyl tu nikdo jiný, než ženy. Na jejich bedrech ležel ekonomický blahobyt země a správa rodinného majetku. Odhaduje se, že spartské ženy vlastnily více než třetinu veškeré půdy.

Nebylo to však tím, že by Sparťané vyznávali genderovou rovnoprávnost. Například do státní správy si ženy nepouštěli ani oni. Svěření pozemků do ženských rukou mělo čistě pragmatický důvod. Muži ve válkách nejen bojovali, ale také umírali, a byli tak velmi nestabilními vlastníky. Kdo měl pořád řešit dědická řízení, když i synové zemřelého se mohli každou chvíli ocitnout na Charónově pramici? To raději všechny statky napíšeme rovnou na manželku.

Vzdělané a sportující matky

Od spartských žen se očekávalo, že porodí množství nových bojovníků a případně i množství nových matek. Aby četné porody fyzicky zvládly, měly se od malička tužit a aktivně sportovat. Fyzický trénink se tedy ve Spartě týkal nejen chlapců, ale i dívek.

Tomu se přizpůsobilo i ženské oblečení. Trénující dívku nesmělo nic omezovat v pohybu, takže se prosadily krátké sukně a kusy látek stahující ňadra, které bychom mohly považovat za prototypy dnešních korzetů a podprsenek. Návštěvníky z Atén tato móda doslova šokovala - pro zbytek Řecka nebylo myslitelné, aby žena na veřejnosti odhalila kotník, natož lýtko.

Jak se chovali pánové ke svým otrokyním ve starém Římě?
Magazín

Jak se chovali pánové ke svým otrokyním ve starém Římě?

Naopak pro Sparťanky nebyla tabu ani nahota. Plútarchos popsal obřady, při nichž ženy tančily zcela nahé za přítomnosti mladých mužů, kteří si mezi nimi vybírali budoucí manželky.

Rozdíly mezi životem ženy ve Spartě a v Aténách shrnuje následující anglické video:

Zdroj: Youtube

Výchova spartské dívky zahrnovala také vzdělání, což bylo v Řecku rovněž neobvyklé. V Aténách se tomuto nadstandardu dostalo jen děvčatům z nejvyšších vrstev. Sparťanky se učily nejen čtení a psaní, ale také umění konverzace, aby byly schopny probírat s muži politická, právní a filosofická témata.

Cizinci neskrývali své překvapení, s jak ostrým jazykem se Sparťanky pouští do diskuzí s muži. Když jedna vznešená dáma z Atén vyčetla královně Gorgóně, že spartské ženy mužům vládnou, Gorgóna jí prý odpověděla: "Ale vždyť my ty muže rodíme!" Na tento argument se nedalo nic namítnout...

Zdroje: www.thecollector.com, medium.com, greekherald.com.au

Tagy Athény Řecko Sparta