Satelit zrentgenoval zemský povrch a odhalil obří řeku roztaveného železa. Valí se k Evropě

Elena Velímská | 12. 12. 2022

Téměř pod nohama, dalo by se říct s velkou nadsázkou, nám teče obrovská žhavá železná řeka z roztaveného vnějšího jádra Země. Objevili ji vědci díky satelitním snímkům, které zrentgenovaly naši planetu. Zvyšující se rychlostí se valí k Evropě. Co to pro nás a planetu znamená?

Rentgenové „oči“ Swarmu

„O Slunci toho víme více než o zemském jádru,“ řekl Ch. Finlay, člen výzkumného týmu z Dánské technické univerzity v Kongens Lyngby a jeden z autorů studie uveřejněné v časopise Nature Geoscience. Tým tento podzemní proud objevil při zkoumání údajů z trojice družic Swarm Evropské kosmické agentury (ESA). „Objev tohoto proudu je vzrušujícím krokem k poznání vnitřního fungování naší planety,“ uvedl dále Finlay. Agentura družice vypustila v roce 2013 za účelem měření výkyvů magnetického pole Země. „Družice Swarm nám poskytly dosud nejostřejší rentgenový snímek jádra,“ řekl vedoucí výzkumník P. Livermore z univerzity v anglickém Leedsu.

Řeka roztaveného železa

Ostré rentgenové snímky družice Swarm odhalily jevy, o jejichž existenci neměli vědci tušení. Poprvé tak viděli proud roztaveného železa horkého jako Slunce. „Koryto“ železné řeky je široké 420 kilometrů a cirkuluje podobně jako vzdušné tryskové proudy zhruba 3 000 km pod Kanadou, Aljaškou a Sibiří. Teď si to rychlostí 40-45 kilometrů za rok míří k Evropě. Podle leedských vědců se rychlost během posledních dvou desetiletí ztrojnásobila a je mnohonásobně vyšší než pohyb tektonických desek. Proč se ale tok zrychlil zatím vědci netuší.

Zdroj: Youtube

Žhavá řeka a magnetismus

Převážná část magnetického pole Země vzniká přeměnou roztaveného železa ve vnějším jádře. Magnetosféra chrání Zemi a život před škodlivým vesmírným zářením. Vědci vysvětlují, že se sice magnetické pole neustále mění, ale zrychlení toku by mohlo mít vliv i na změnu tryskového proudění. Tak se domnívá přinejmenším manažer ESA Swarm R. Floberghagen, který dodává, že „… je pravděpodobné, že nás čekají další překvapení.“ Vědci doufají, že by údaje z družic Swarm mohly pomoci objasnit slábnutí magnetického pole během posledních let. Nevylučují, že jsme na počátku změny polarity, kdy by se sever stal jihem a naopak, což je jev, ke kterému dochází jednou za několik set tisíc let.

Zdroje: www.messagetoeagle.com, www.sciencealert.com, www.bbc.com

Tagy Dánská technická univerzita Evropa Evropská kosmická agentura Kanada Kongens Lyngby magnetické pole Slunce umělá družice Země zemský povrch