Třešeň Inků
Rostlina, o níž je řeč, má mnoho jmen. Říká se jí třešeň Inků, protože se skutečně pěstovala v dávné incké říši, v Peru, odkud pochází. Tam je nazývána aguaymanto nebo topotopo. Správně česky mochyně peruánská a latinsky Physalis peruviana.
Řecké slovo „physalis“ znamená dechový hudební nástroj, což vzhledem k tomu, jak mochyně vypadá, není nijak překvapivé. Plody jsou obklopeny srdčitou lucerničkou, která se trochu podobá okaríně.
Z jižní Ameriky se rozšířila nejdříve do Anglie, kde byla pěstovaná od 18. století, a také do jižní Afriky, kde si ji oblíbili v 19. století. Následně se dostala do celého světa, kde roste v zahradách i ve volné přírodě v mírném nebo tropickém podnebném pásmu.
Většina lidí ji zná jako zpestření kuchyně. Dává se do omáček a pudinků, džemů, zmrzliny, salátů, koláčů a čatný, případně se s ní zdobí hotová jídla. V Latinské Americe se z ní dělá „batido“, mléčný koktejl.
Blahodárná pro zdraví
Mochyně obsahuje mnoho prospěšných látek. Najdeme v ní třísloviny, sacharidy, organické kyseliny, minerální látky, karotenoidy, vitamín C a další. Především množství vitamínu C ji činí ideální pro celkové posílení organismu a jeho obranyschopnosti, hodí se i pro rekonvalescenty.
Výborně pomáhá mochyně s detoxikací organismu, důkladně očistí vaše tělo zevnitř, zlepšuje metabolismus a urychluje látkovou výměnu. Dokáže potlačit dnu, i revmatické potíže (revmatoidní artritidu), které jinak způsobují člověku značné bolesti. Z kloubů dostane kyselinu močovou, jejíž usazování je zdrojem zdravotních komplikací.
Pro tyto účinky ji můžeme užívat vnitřně, ale s revmatem může zatočit i odvar z natě, když si z něj připravíme koupel.
Krom toho její očistné efekty přispívají k řešení ledvinových obtíží, chorob močového ústrojí, také jako prevence proti močovým kamenům.
Nejlepší je dát si přímo zralé čerstvé plody. Ze sušených si můžeme připravit odvar. Vezmeme deset sušených plodů, nadrtíme je a nakrájíme. Pak je zalijeme čtvrt litrem vody a vaříme tři až pět minut.
Výsledný nápoj necháme vychladnout a přecedíme. Popíjíme půl sklenice čtyřikrát denně, působí především proti revmatismu, ale také proti zánětu mandlí a kašli.
Sušené bobule lze rovněž přidat do antirevmatických, očistných nebo ledvinových čajů.
Z mochyně také můžete vyrobit tinkturu.
Nedoporučuje se jíst plody nezralé, způsobují žaludeční nevolnost. Také se hodí odlišit mochyni peruánskou od příbuzné rostliny mochyně židovské třešně (latinsky Alkekengi officinarum), která není vhodná k jídlu. Lucerničky má výrazně oranžové, na rozdíl od mochyně peruánské, kde jsou zelené, postupně usychají a žloutnou.
Doporučená dávka je maximálně kolem patnácti zralých bobulí denně.
Zdroje: www.bylinkyprovsechny.cz, en.wikipedia.org, www.zdravoslav.cz
