Mise sondy Kepler byla původně plánovaná na 3,5 roku. Na oběžné dráze však vydržela téměř jedno desetiletí. Během té doby nepřetržitě sledovala více než 500 tisíc hvězd. Ty byly od planety Země vzdálené zhruba od 600 do 3000 světelných let. Aby byla data plnohodnotná, oblast se musela sledovat minimálně tři roky. Během své životnosti tak teleskop Kepler objevil 30–50 planet velikosti Země, které se dají definovat jako exoplanety. Tedy tělesa nacházející se v „obyvatelné zóně“ své hvězdy.
Dalekohled Kepler hledal exoplanety pomocí tranzitní metody. To znamená, že pozoroval stále stejné hvězdy a zaznamenával výkyvy v jejich záři. Exoplanety totiž pouze odráží světlo od své mateřské hvězdy, stejně tak jako náš Měsíc. Jejich přímé pozorování je tak téměř nemožné, jelikož je slunce dokáže přesvítit. Tranzitní metoda využívá situace, kdy se exoplaneta nachází mezi námi a svou mateřskou hvězdou. Z toho, jak moc objekt zablokuje světlo se dá odvodit jeho velikost, složení a oběžná vzdálenost.
Život a exoplanety
Čísla posbíraná teleskopem naznačují, že 1-2 % nalezených planet se podobá Zemi. V celkovém počtu mezi 100 miliardami až 400 miliardami hvězd v galaxii Mléčná dráha to znamená, že až miliarda oběžnic může mít stejnou velikost, složení a umístění jako naše Modrá planeta. Z tohoto počtu bylo za ověřenou exoplanetu označeno 2 681 objektů.
Hledač exoplanet - teleskop Kepler
Vesmírný dalekohled našel poměrně dost plynných obrů, kteří se podobají Jupiteru nebo Saturnu. Jsou tvořeni převážně vodíkem a heliem. Objevil také mnoho ledových planet, jako je Uran nebo Neptun. Ty obsahovaly těžší prvky – kyslík, uhlík a dusík v pevném nebo kapalném skupenství.
Nejběžnějším typem nalezené oběžnice se však staly objekty s kamenným jádrem o velikosti mezi Zemí a Neptunem, tedy 15 000 a 45 000 kilometry v průměru. Zdá se, že planety podobné Neptunu byly původně velké jako Země. Po absorbování malého množství vodíku a helia se nafoukly jako balónky.
Nejsme sami
Na základě zatím vyhodnocených dat se ukázalo, že 20 až 50 procent hvězd v naší galaxii má kamenná tělesa, jež se dají označit za exoplanety. Mohou mít mírné podnebí a tekutou vodu. „Kepler objevil objekty odlišné od těch, které známe z naší Sluneční soustavy. Některé by mohly být skutečnými vodními světy. Našli jsme také planety, jež vznikly na počátku formování naší galaxie, asi šest a půl miliardy let před Sluncem. Představte si, jak na nich může vypadat život," říká William Borucki, vesmírný vědec z Ames Research Center NASA.
Po ukončení mise teleskopu Kepler vyslala NASA nový vesmírný dalekohled – Transiting Exoplanet Survey Satellite (TESS). Ten zatím objevil více než 5 000 kandidátů na exoplanety a 197 potvrzených exoplanet. Do srpna tohoto roku bude zkoumat asi 85 % oblohy. Od konce prázdnin pak začne další část projektu s lehce pozměněnými parametry.
Zdroje: www.livingfuture.cz, www.ancient-origins.net, sciencemag.cz
