Jistě jste někdy přemýšleli o tom, jaké to bylo žít v období středověku, kdy chudí žili skromně a bohatí v dostatečném, ale na tehdejší dobu strohém pohodlí. Měšťanská domácnost měla pro nás několik fascinujících aspektů. Měšťané žili v honosných sídlech a životní styl středověké hospodyně a žen vůbec měl mocenské postavení v církvi. Samozřejmě, že na lidi bylo pohlíženo z pohledu kast, tedy spíše společenských tříd. Nejvíce ceněný byl dům. A zde se samozřejmě lišilo i to, kde rodina žila – zda ve městě nebo na vesnici.
Na video se podívejte zde:
Hospodyně srdcem domu
Atmosféru domu dělali, stejně jako dnes, jeho lidé. Hlavní postavou domácnosti byla hospodyně.
V domě bylo většinou hned několik lamp na olejové bázi, i když se zřídkakdy rozsvěcely až do úplné tmy. Většinou se v domech, hlavně na vesnici, používal oheň, který nejen vytápěl dům během chladných zim, ale také dodával většinu světla. Okna v tehdejších domech byla totiž většinou úzká a měla naolejovaný pergamen, jenž byl připevněn k obrysu samotného okna. Jednalo se o dobovou izolaci, která však také brala podstatnou část světla. Ženy se staraly o oheň a domácnost. To byla jen jedna z jejich povinností.
Jak vypadal život hospodyň
Život středověkých hospodyň byl částečně omezen pravidly a tím, co bylo v té době považováno za přijatelné chování. I přesto ale měly ženy mnoho svobod a práv stejných, jako měl jejich manžel. Jediné významné právo, které bylo nabízeno pouze mužům, se týkalo politiky.
Existoval samozřejmě určitý způsob, jakým se měla paní domu chovat. Ten stanovil jistá pravidla jak doma, tak na veřejnosti. Žena byla důstojnou a hodnotnou osobou, která byla důležitá pro život rodiny a měla být respektována v celé společnosti.
Každá žena byla především matka a manželka, či ještě spíše manželka a matka. To bylo její rolí více, než se jakkoli krášlit nebo se snažit líbit. Na kosmetiku a většinu dalších pomůcek, které by měly ženu „zdokonalovat“, se v běžných vrstvách pohlíželo s despektem. Žena měla být zejména prototypem vzorné manželky. Pokud tomu tak nebylo, mohla být vystavena násilí ze strany svého manžela. Bití a týrání žen bylo poměrně časté.
Nákupy a šetrné hospodaření
I přesto ženy chtěly vypadat hezky, a to nejen pro svého muže, ale samy pro sebe. Idylická žena doby byla štíhlá, měla světlé vlasy a světlou pleť. Některé ženy proto používaly pleťové krémy na zesvětlení pigmentu. Vypadat dobře však nebyla jediná ani nejdůležitější práce středověké hospodyně.
Daleko důležitější bylo nakupování potravin, nezbytná součást denní rutiny a hladkého chodu domácnosti. Nakupování potravin byl i kvůli nedostatku chladicích zařízení každodenní úkol. Hospodyně pak v rušných ulicích hledaly ta nelepší kuřata, kachny či králíky, na kterých by rodina mohla hodovat.
Za kvalitní jídlo se ale také platily velmi velké peníze, takže se sháněním kvalitních potravin šlo také ruku v ruce hospodaření a zacházení s penězi. Povinností hospodyně bylo i eliminovat nekvalitní potraviny, víno, mléko a další.
Hospodyně ve městě a na vesnici
Vesnické nebo venkovské hospodyně to měly jiné – většinu plodin pro stůl si totiž samy pěstovaly, zato měly mnohem méně času a byly často velmi udřené. Byly svázány feudálním právem s venkovskými vesnicemi a jejich život byl mnohem těžší. Kromě dřiny žily většinou i v nedůstojných hygienických životních podmínkách, jež doprovázela často riziková těhotenství a špatná výživa. Život ženy – hospodyně na vesnici jako manželky a matky začal již v době dospívání. Tehdy se většina z nich musela provdat. Jakmile se žena usadila v domácnosti, stala se její hlavní povinností péče o domácnost a výchova dětí. Bylo třeba prát oblečení, připravovat jídlo, spřádat vlnu a zametat podlahy. A starat se o oheň, hospodářská zvířata žijící pod stejnou střechou a zdržovat čistotu v domě, což bylo často velmi obtížné.
Od vesnické ženy se očekávalo, že bude také pomáhat při obdělávání půdy, takže se venkovské hospodyně často dřely na polích, kde sklízely úrodu po boku svého manžela. Také dobytek většinou ležel na hospodyni. A pokud byla rodina natolik šťastná, že si mohla přivydělávat poskytováním potřebného zboží a služeb, i zde vypomáhaly ženy, které spřádaly vlnu, vařily pivo nebo pekly chléb.
Hospodyně ve středověku tedy neměly lehký úděl a trvalo velmi dlouho, než jim byla přiznána taková práva, jako třeba nárok na mzdu, o poltickém hlase ani nemluvě. I přesto si lidé ve středověku daleko méně stěžovali, brali život více takový, jaký byl a byli vděčni za každý prožitý den.
Zdroje:
www.theclassroom.com, maryannbernal.blogspot.com, www.historyextra.com
