Ačkoli je dnešní Mars extrémně chladný, velmi suchý a jeho atmosféra velice řídká, ukazuje se, že tomu tak dříve nebylo.

Starověký Mars byl kdysi zřejmě natolik obyvatelný, že se na něm vyskytovali mikrobi produkující metan. Způsobili však nenapravitelné škody v atmosféře Marsu a sami se tím vyhubili, říká studie.

Jak se ukazuje díky neustávajícím bádáním roverů a orbitálních sond, získáváme jasné důkazy o dávných řekách, deltách, jezerech a možná i oceánech, které dříve tuto planetu zdobily.

To znamená, že na Marsu byly dříve ideální podmínky vhodné pro mikroskopický život. Podle výzkumu mohlo na dávném Marsu existovat prostředí, které bylo schopné ukrývat podzemní svět plný mikroskopických organismů.

Arizonská studie s inovativním závěrem

Vědci z Arizonské univerzity pro svou studii vymodelovali starověký Mars tak, jak vypadal před přibližně 4 miliardami let. Nezapomněli na jeho kůru, atmosféru ani klima, a navíc přidali i ekologický model metanogenů. Jedná se o mikroby, které spotřebovávají oxid uhličitý a vodík, a naopak produkují metan. Díky tomuto modelu pak vědci zkoumali, zda by jim tehdejší podmínky na Marsu umožnily přežít. Byl na planetě tedy život? A jaký vliv mohla mít tato produkce metanu na stávající ekosystém?

"Jakmile jsme vytvořili náš model, nasadili jsme ho do práce v marťanské kůře - obrazně řečeno. Umožnilo nám to vyhodnotit, jak pravděpodobná by byla marťanská podzemní biosféra. A pokud by taková biosféra existovala, jak by změnila chemické složení marťanské kůry a jak by tyto procesy v kůře ovlivnily chemické složení atmosféry," řekl Boris Sauterey, hlavní autor studie.

Arizonským vědcům se tak podařilo zjistit, že na Marsu mohli dříve mikrobi prosperovat, a to hlavně v prvních několika stech metrech pod povrchem, kde se cítili nejlépe.

O tom, zda Mars ztratil svou atmosféru při katastrofě, pak hovoří toto video:

Zdroj: Youtube

Problém starověkých marťanských mikrobů

„V tuto chvíli je velmi obtížné říci, jak dlouho by Mars zůstal obyvatelný, kdyby tato simulace skutečně platila," informuje Sauterey.

Model se snažil zjistit, jaký vliv měli mikrobi na ekosystém. Díky tomu se ukázalo, že se jim dařilo jen velmi krátkou dobu. Odstranili totiž příliš mnoho vodíku z atmosféry a nahradili jej metanem. Kvůli tomu bylo jen během několika set tisíc let vyvoláno velké globální ochlazení. Teplota na Marsu tehdy klesla asi o 200 stupňů Celsia, zatímco na Zemi mikrobi mohli vzhledem k atmosféře s převahou dusíku pomáhat udržovat mírné podmínky, uvedli vědci.

Atmosféra Marsu se tak velice ztenčila a postupně zmizela. Tím zmizel pro mikrobi i zdroj jejich energie, takže by museli přejít na alternativní zdroj energie. Na planetě se také výrazně snížila teplota, což podle Sauterey znamená, že se mikrobi museli dostat mnohem hlouběji do kůry.

S touto teorií souhlasí i Kaveh Pahlevan ze SETI Institutes. Tvrdí, že Mars se zrodil vlhký s teplými oceány trvajícími miliony let. Byla zde také hustá a převážně vodíková atmosféra, což by sloužilo jako skleníkový plyn zadržující teplo, který byl nakonec transportován do vyšších nadmořských výšek a ztratil se ve vesmíru.

Žijí tam ještě dnes?

Přestože máme dostatek důkazů o tom, že podmínky pro mikrobiální marťanský život byly vhodné, nebyl nalezen žádný důkaz, že život zde existoval. Rudá planeta možná byla dříve opravdu plná vody a mnohem pohostinnější než dnes. Kdekoli na Marsu, kde nebyl led, se to zřejmě hemžilo organismy, stejně jako na rané Zemi.

A právě to má zjistit rover Perseverance. Někteří vědci se navíc domnívají, že by někteří z těchto mikrobů žijících v hlubinách mohli žít i dnes. Francouzští vědci nyní navrhují prozkoumat ještě neprozkoumanou Hellas Planitu, tedy planinu a kráter Jezero na severozápadním okraji Isidis Planity, kde nyní Perseverance sbírá horniny, aby se za deset let vrátil na Zemi.

První Marťané se tedy vlastně obrazně řečeno sami vyhubili, protože první formy života na Marsu byly možná strůjci svého zániku.

Zdroje:

nypost.com, www.thesun.co.uk, newatlas.com, newatlas.com