četba na 4 minuty
Plynová záhada
Curiosity s mnoha přístroji ve svém „bříšku“ je v podstatě chemická laboratoř (SAM), která měří plyny v atmosféře, zaznamenává i změny jejich složení nad povrchem kráteru Gale. Údaje, které posbírala během tří „marťanských let“ vědcům zamotaly hlavu. Atmosféra obsahuje téměř výhradně oxid uhličitý a malé množství dalších plynů jako molekulární dusík, molekulární kyslík, argon a metan. Množství dusíku a argonu se během roku mění dle předvídatelného vzorce v závislosti na množství oxidu uhličitého. Do tohoto vzorce však nezapadá ani metan ani kyslík, což pro vědce představuje „plynovou záhadu“.
Konec vesmíru muže přijít kdykoliv: Zničí ho jedna jediná částice
četba na 3 minuty
Mars si s vědci pohrává
Už během pár posledních let se vědci zabývají důvody matoucího „přílivu a odlivu“ metanu v atmosféře Marsu, jehož množství se během léta zvýší až o šedesát procent. K oříšku, který musí rozlousknout, se nyní navíc přidala nevysvětlitelná a nevysvětlená hladina kyslíku, která na jaře stoupá. „Mars nás opět oklamal!“ řekl S. Atreya, planetární vědec z Michiganské univerzity a člen týmu, který publikoval měření kyslíku na Marsu v časopise JGR-Planets. „Když jsme to viděli, bylo to prostě ohromující,“ dodal a ještě uvedl, že vědci ověřovali, zda v SAM nedošlo k nějakému selhání. Vědci se pokouší výkyvy objasnit, ale mnoho vysvětlení nemají. „Pozorujeme tuto vzrušující souvislost mezi metanem a kyslíkem během marsovského roku. Něco na tom je. Jen zatím nemám odpovědi. Nikdo je nezná," podotknul Astreya.
Co nám Mars skrývá?
Astreyův tým není jediný, který se kyslíkovou záhadou zabývá a snaží se jí přijít na kloub. Mezi jinými to jsou i výzkumníci z amerického Goddarova kosmického střediska v čele s planetární vědkyní M. Trainerovou. „Snažíme se to vysvětlit," řekla Trainerová. Její tým také přičítá náhlé zvýšení kyslíku spojitosti s metanem. „… přinejmenším se zdá, že oba plyny kolísají společně,“ uvedla. Zda ale skutečně souvislost existuje, zatím není jasné. Zvýšený výskyt metanu i kyslíku nejspíš souvisí s povrchem Marsu, avšak nevysvětluje to žádný z dosud známých geologických procesů. Svou roli může hrát i voda. Při rozpadu jejích molekul se uvolňuje kyslík, avšak to by jí muselo být nejméně pět krát více, aby se takové množství kyslíku uvolnilo. Takže ani chemický proces není dostatečným vysvětlením.
K čínské družici se připojil neznámý objekt a zase zmizel. Vysvětlení zatím není
četba na 3 minuty
Takže Mars „žije“…
Planetární vědci zcela nevylučují, že zvýšený výskyt kyslíku a metanu na jaře a během léta může být důkazem mikrobiálního života. Tyto plyny můžou vytvářet mikroby, které žijí hluboko pod povrchem Marsu. Vždyť většinu metanu i kyslíku na naší planetě produkují živé organizmy. I když život pod povrchem na této planetě je kvůli radiaci, výkyvům teplot a nedostatku vody těžko představitelný, neznamená to, že tam nemůže být. Jak vědci říkají, zatím výkyvům množství kyslíku nerozumí a není to přímý ukazatel života, chybí spousta dalších. Nicméně tato plynová záhada ukázala vědcům, že pokud chtějí pátrat po důkazech o minulých či současných „Marťanech“ a hledat život na Marsu, je třeba zaplnit spoustu mezer. Během posledních desetiletí se vědcům podařilo shromáždit mnoho informací, ale „… stále zbývá vyřešit spoustu hádanek. A současné sondy na Marsu nám neumožňují zjistit, zda nárůst kyslíku skutečně způsobují biologické procesy,“ řekl pro BBC News profesor Atreya. Skrývá Mars pod svým povrchem život?
Zdroje: www.bbc.com, www.nationalgeographic.com, www.smithsonianmag.com
