Zdroj: Shutterstock.com
Mars se na jaře plní kyslíkem: Mohlo by to znamenat, že je pod povrchem život
Na Marsu už téměř deset let sbírá údaje vesmírné vozítko Curiosity, které na tuto rudou planetu vyslala agentura NASA. Při měření plynů v atmosféře vědci zjistili, že na jaře a během léta vrůstá množství kyslíku o třicet procent. Tento objev je záhadou, kterou zatím nelze vysvětlit.
Plynová záhada
Curiosity s mnoha přístroji ve svém „bříšku“ je v podstatě chemická laboratoř (SAM), která měří plyny v atmosféře, zaznamenává i změny jejich složení nad povrchem kráteru Gale. Údaje, které posbírala během tří „marťanských let“ vědcům zamotaly hlavu. Atmosféra obsahuje téměř výhradně oxid uhličitý a malé množství dalších plynů jako molekulární dusík, molekulární kyslík, argon a metan. Množství dusíku a argonu se během roku mění dle předvídatelného vzorce v závislosti na množství oxidu uhličitého. Do tohoto vzorce však nezapadá ani metan ani kyslík, což pro vědce představuje „plynovou záhadu“.
Mars si s vědci pohrává
Už během pár posledních let se vědci zabývají důvody matoucího „přílivu a odlivu“ metanu v atmosféře Marsu, jehož množství se během léta zvýší až o šedesát procent. K oříšku, který musí rozlousknout, se nyní navíc přidala nevysvětlitelná a nevysvětlená hladina kyslíku, která na jaře stoupá. „Mars nás opět oklamal!“ řekl S. Atreya, planetární vědec z Michiganské univerzity a člen týmu, který publikoval měření kyslíku na Marsu v časopise JGR-Planets. „Když jsme to viděli, bylo to prostě ohromující,“ dodal a ještě uvedl, že vědci ověřovali, zda v SAM nedošlo k nějakému selhání. Vědci se pokouší výkyvy objasnit, ale mnoho vysvětlení nemají. „Pozorujeme tuto vzrušující souvislost mezi metanem a kyslíkem během marsovského roku. Něco na tom je. Jen zatím nemám odpovědi. Nikdo je nezná," podotknul Astreya.
Co nám Mars skrývá?
Astreyův tým není jediný, který se kyslíkovou záhadou zabývá a snaží se jí přijít na kloub. Mezi jinými to jsou i výzkumníci z amerického Goddarova kosmického střediska v čele s planetární vědkyní M. Trainerovou. „Snažíme se to vysvětlit," řekla Trainerová. Její tým také přičítá náhlé zvýšení kyslíku spojitosti s metanem. „… přinejmenším se zdá, že oba plyny kolísají společně,“ uvedla. Zda ale skutečně souvislost existuje, zatím není jasné. Zvýšený výskyt metanu i kyslíku nejspíš souvisí s povrchem Marsu, avšak nevysvětluje to žádný z dosud známých geologických procesů. Svou roli může hrát i voda. Při rozpadu jejích molekul se uvolňuje kyslík, avšak to by jí muselo být nejméně pět krát více, aby se takové množství kyslíku uvolnilo. Takže ani chemický proces není dostatečným vysvětlením.
Takže Mars „žije“…
Planetární vědci zcela nevylučují, že zvýšený výskyt kyslíku a metanu na jaře a během léta může být důkazem mikrobiálního života. Tyto plyny můžou vytvářet mikroby, které žijí hluboko pod povrchem Marsu. Vždyť většinu metanu i kyslíku na naší planetě produkují živé organizmy. I když život pod povrchem na této planetě je kvůli radiaci, výkyvům teplot a nedostatku vody těžko představitelný, neznamená to, že tam nemůže být. Jak vědci říkají, zatím výkyvům množství kyslíku nerozumí a není to přímý ukazatel života, chybí spousta dalších. Nicméně tato plynová záhada ukázala vědcům, že pokud chtějí pátrat po důkazech o minulých či současných „Marťanech“ a hledat život na Marsu, je třeba zaplnit spoustu mezer. Během posledních desetiletí se vědcům podařilo shromáždit mnoho informací, ale „… stále zbývá vyřešit spoustu hádanek. A současné sondy na Marsu nám neumožňují zjistit, zda nárůst kyslíku skutečně způsobují biologické procesy,“ řekl pro BBC News profesor Atreya. Skrývá Mars pod svým povrchem život?
Zdroje: www.bbc.com, www.nationalgeographic.com, www.smithsonianmag.com
