Největším luxusem ve středověku bylo soukromí a teplo. Obého se lidem nedostávalo ani na hradě. Ač se zdá, jak rozlehlé hrady byly, možnosti soužití byly ve skutečnosti velmi stísněné.

Hradní pán žil se svojí rodinou často v jedné místnosti, maximálně ve dvou, kdy žena a děti měly teplotně příznivější, dřevem zateplenou místnost, a muž místnost s nimi sousedící.

Realita versus filmové plátno

Teplo na hradě nebylo, stejně jako světlo. Hygiena byla jen velmi základní – voda se do hradu nosila. Všude byla spousta lidí a shon. Výpravné filmy ukazují většinou tu hezčí a atraktivnější část: Turnaje, války a bohaté hostiny.

Co se ale dělo za zavřenými dveřmi? Jaká byla tajemství krásy žen ve špinavých středověkých městech? Jak to bylo s rytířskostí mužných rytířů? A a jak se přístup k hygieně postupně měnil?

"Zápach a špína jsou dvě slova, která charakterizují období středověku bohužel nejlépe. V podhradí byla situace ještě horší. Ulice byly zapáchající a špinavé – lidé neměli jinou možnost než vylévat odpad i fekálie přímo před dům. Proto zde byly nemoce, jež se většinou nedaly ani léčit. Vedle špíny, odpadků a fekálií se zde volně potulovala domácí zvířata, bezdomovci a nemocní lidé. Lidé trpěli mnoha neduhy - zdravý chrup byl vzácností, stejně jako čisté šaty," říká Jan Melichar, historik specializující se na období středověku.

Mísení "vůní"

Úroveň hygieny byla v průběhu dlouhého středověku a počátku novověku víceméně stále stejná, na hradech trochu lepší, jelikož si hradní pán mohl dopřát vodu i ve své jizbě, popřípadě výjimečně i koupel. Tělesný pach, zpocené tělo, dlouhé vlasy a neupravené vousy se staly ideálem mužské krásy, jež zachycují mnohé kroniky.

K zápachu a špíně se přidával i zápach z nepraného oblečení, zápach úst apod. Ženy se většinou snažily problém řešit parfémy, ale nejhorší situace byla ve městech, kde lidé žili blízko sebe.

Už ve 13. století se setkáváme na našem území se vzácnými případy kanalizace či vodovodu, na některých hradech dokonce lázní. Především v jižní Evropě ve 14. a 15. století, v době, kdy se zde již rodí renesance, se oživují se dávné mechanismy a znalosti.

Nezbytné kanalizace a vodovody tak časem obohatily i fontány a kašny.

Voda spíše k pití

Hlavní feudální sídla tohoto období, tedy středověké hrady, se od městského prostředí příliš neliší. Vedle tělesného zápachu ani zde oblečení nevonělo. Se splašky se nakládalo progresivněji pomocí prevetů, záchodů, často v podobě arkýře, nebo se jednalo o vysazený vnější ochoz na obvodové hradbě. Splašky a fekálie se tak dostávaly dál od hradního paláce do příkopu, odkud se pravidelně vyvážely.

Lidé tehdy měli téměř všude k dispozici čistou vodu, jež byla však spíše považována za prostředek ke konzumaci, nikoliv očistě těla. Lidé si neumývali celé tělo, většinou si jen oplachovali obličej, ruce a další části těla, kam pohodlně dosáhli, popřípadě intimní partie. I koupel či lázně, již vrcholný středověk znal a praktikoval, ovšem ne příliš často, ať už to bylo z důvodu církevního výkladu, či zkrátka toho, že úplnou čistotu středověký člověk nevyžadoval.

Od 15., respektive 16. století se situace zlepšila s příchodem renesance: větší zájem o vlastní tělo zlepšil hygienické návyky, ale i tehdy byla koupel brána spíše jako požitek. Vanu s horkou bylinkovou vodou si dopřávali jen šlechtici, jednou za čas. Zápach oblečení či zpoceného těla je přebíjen voňavkami či vonnými jablky, v podobě šperku visícího na krku. Kvůli špíně na podlaze měly šaty často naschvál šitý hnědý dolní lem.

Stejný princip přetrval i do období raného baroka, kdy hrady vystřídaly honosnější zámky.

Hygiena na zámcích a v měšťanských domech se pomalu přesouvala do vymezených koutků, vybavených mycí soupravou v podobě lavoru na opláchnutí rukou, nohou a obličeje. Objevilo se i lavabo, předchůdce umyvadla, popřípadě přenosná dřevěná vana. Prevét byl nahrazen nočníkem, jež měla šlechta pod postelí. Stejný standard se postupně dostává i do měšťanských domů, zatímco na venkově zůstává hygiena na nižší úrovni a to až do 19. století.


Zdroje:

https://dostanujinou.com/vite/8066-jak-se-zilo-ve-stredovekupkva798kvlkl

https://globe24.cz/revue/62212-zivot-na-ceskych-hradech-a-zamcich-nebyl-prave-pohadkovy-jak-lide-resili-osobni-hygienu