Dlouho vědci předpokládali, že sopky, nacházející se na povrchu Marsu, jsou vyhaslé desítky milionů let. Pak ale přišly informace, které zaznamenal seismograf robotické sondy InSight v oblasti Cerberus Fossae na planině Elysium rozkládající se kousek od rovníku na severní polokouli planety.
„Mysleli jsme si, že přístroj přistál na jednom z nejnudnějších území,” píší Adrien Broquet a Jeffrey Andrews-Hanna z Arizonské univerzity ve své studii publikované v prestižním magazínu Nature Astronomy. „Místo toho data ukázala, že se objevil přímo na vrcholu aktivní oblakové hlavy.”
Plášťová oblaka
Plášťová oblaka, někdy označovaná jako chocholy, jsou masivní kuličky teplé a nadnášející se horniny, jež stoupají z útrob planety skrz plášť. To vede ke pnutí, trhlinám, otřesům a sopečným erupcím.
Odborníci zjistili, že v Elysium Planitia proběhl zatím nejmladší známý výbuch. „Stalo se to před 53 000 lety, což je v geologické době v podstatě včera,” říká Andrews-Hanna. „Ostatní oblasti nezaznamenaly velkou aktivitu již miliardy let."
Pukliny se táhnou více než 1300 kilometrů. „Struktura oblasti ukazuje, že povrch se zvedl o více než tisíc metrů. Analýzy v gravitačním poli navíc dokázaly, že pohyb byl iniciován hluboko uvnitř planety. To je v souladu s teorií přítomnosti oblaku pláště,” vysvětlují vědci.
Život pod povrchem Marsu
Z počítačovým modelů zároveň vyplývá, že povrch Elysium Planitia je až o 285 stupňů Celsia teplejší než jeho okolí. Právě toto teplo by mohlo být klíčové pro existenci života na Marsu.
„I přesto, že planeta stále chladne, toto teplo by mohlo stačit k roztavení podzemního ledu,” říká Broquet. „Zároveň kapky generují metan a vodík.” Podobné prostředí bylo objeveno i na Zemi. Zde tyto plyny využívají mikrobi k získání energie. K ověření této teorie bude nutná podrobná analýza hornin.
Zdroj:
www.vosveteit.zoznam.sk, www.yorkshireeveningpost.co.uk, www.space.com
