Odborníci definují rovnováhu jako komplexní interakci několika soustav v těle – od svalů, nervů, zraku, vnitřního ucha, pohybových receptorů po systém, jenž umožní jedinci rozpoznat, kde se dotýká země. Zajímavostí je, že se s ní nerodíme. Ani se ji neučíme jako například řeč. Je to schopnost, kterou získáme, ale časem ji ztratíme.
Právě proto je špatná rovnováha spojována s vážnými zdravotními problémy, stejně jako se zvýšeným rizikem pádů u starších lidí. „Možná jste kdysi byli schopni obout si boty ve stoje, ale od určitého okamžiku si k tomu raději sednete,” vysvětluje odbornice na zdravé stárnutí a fyzickou aktivitu, doktorka Anna Lowe.
Rovnítko mezi ztrátou rovnováhy a blížící se smrtí potvrdila také studie mezinárodního týmu lékařů z Brazílie, Spojeného království, USA, Finska a Austrálie. K výzkumu použili jednoduchou metodu. Stání na jedné noze.
Stání na jedné noze
Kromě jiných zdravotních prohlídek bylo 1702 lidí ve věku 51 až 75 let požádáno, aby se po dobu deseti sekund postavili na jednu nohu a přední část volného chodidla přitiskli na zadní stranu protější bérce. Paže měli mít podél těla a zrak upřený před sebe. Byly povoleny až tři pokusy na každou stranu.
Tímto jednoduchým testem neprošel každý pátý účastník. Téměř 5 % bylo ve věku 51 až 55 let, 8 % mělo mezi 56 až 60 lety, přibližně 18 % bylo mezi 61 až 65letými a necelých 37 % bylo ve věku 66 až 70 let. Více než polovina lidí ve věku 71 až 75 let nebyla schopna pohyb dokončit.
Obecně se tedy dá konstatovat, že se skóre zhoršovalo s přibývajícími „křížky”. Navíc platilo, že obezita, vysoký tlak a cukrovka 2. typu byla ve skupině neúspěšných třikrát častější než v té, již stání na jedné noze zvládla.
Během sedmileté pozorovací doby navíc zemřelo 7 % testovaných osob. „Po zohlednění věku, pohlaví a základních podmínek byla neschopnost stát bez opory na jedné noze po dobu 10 sekund spojena s 84% zvýšeným rizikem úmrtí z jakékoli příčiny během příští dekády,” říká vedoucí studie Claudio Gil Araujo.
Vědci došli k závěru, že stání na jedné noze poskytuje rychlou a objektivní zpětnou vazbu o celkové kondici organismu jak pro pacienta, tak zdravotníky a doplňuje informace o úmrtnosti mužů a žen středního a staršího věku. Proto by měla být součástí preventivních prohlídek.
Vzácná rovnováha
Výsledky studie potvrzují také statistiky Světové zdravotnické organizace, která odhaduje, že pád v pokročilém věku je druhou nejčastější příčinou úmrtí způsobených neúmyslným zraněním, přičemž 37 milionů pádů je natolik vážných, že vyžadují lékařskou pomoc a zkracují tak kvalitu života.
Co ale nedostatek rovnováhy způsobuje? Odborníci se shodují, že mezi hlavní příčiny patří sedavý způsob života, zhoršené vidění, zpomalení nervových signálů a pokles krevního tlaku, což vede k závratím.
„Pokud tedy zaznamenáte znatelnou změnu ve své schopnosti koordinace, měli byste se poradit s odborníkem,” radí Anna Lowe. Dalším problémem totiž je, že se tento proces stává sestupnou spirálou. Lidé se začnou bát chodit ven a omezí pohyb. Smysl pro rovnováhu tak atrofuje.
„S prevencí proto začněte již ve středním věku,” říká lékařka. „Venčete psa v terénu, ne jen ve městě, choďte do posilovny a budujte svalový korzet a hýždě, protahujte se pomocí jógy a pořiďte si balanční podložku.”
Zdroje: www.theguardian.com, www.bmj.com, www.bristol.ac.uk
Sledujte nás v Google Zprávách