Jaká byla základní hierarchie a co znamenala? Jak na tom byla čínská císařovna, císařské konkubíny a císařovna vdova? Vysvětlení je prosté: Císařovna (čínsky Huang Hou) byla císařova manželka a matka všech císařových dětí, ale včetně těch, které porodily císařské konkubíny. Byla považována za matku světa. Řady císařských chotí se v průběhu čínských dějin měnily, ale po celou dobu zůstávaly důležité díky svému významu pro řízení vnitřního dvora a pro císařskou posloupnost. Ta řadila dědice nejen podle přísného pořadí narození, ale i podle významu jejich matek. Císařovna obvykle měla velkolepý korunovační obřad a byla respektována jako poloviční monarcha a matka císařství. V harému stáli nad císařovnou pouze císař a císařova matka, všichni ostatní museli poslouchat její příkazy.

Ostatní císařovy ženy byly císařské konkubíny, a i v rámci nich byla další velmi přesná a přísná hierarchie. Když stávající císařovna zemřela nebo byla zrušena, i za jiných výjimečných podmínek, měly konkubíny možnost být povýšeny na novou císařovnu. A konečně císařovna vdova byla obvykle matkou současného císaře a někdy osobou pověřenou řízením císařství, pokud byl císař příliš mladý. Císařovny vdovy byly i ty císařovny, které přežily své manžely.

Na video o životě žen a hierarchii v čínském harému se podívejte zde.

Zdroj: Youtube

Často intriky, jednota jen občas

Je jasné, že mezi ženami nevládlo přátelství, ale tvrdá rivalita. Soupeřily o císařovu pozornost a každá se chtěla stát císařovnou a porodit císaři syna. K intrikám ženy často využívaly právě eunuchy k oboustrannému prospěchu. Ženy i přičinliví euchuchové pak stoupali v hierarchii výš a výš. Někdy intriky dalece převyšovaly zdravý rozum – ženy si vzájemně vraždily děti, v jednom případě i svá vlastní, aby zbavily vládnoucí císařovnu její pozice.

Nebylo to však pravidlo, existovala i období, kdy ženy žily v jednotě. Mnohé konkubíny však po smrti císaře skončily hrozně – byly zaživa pohřbeny se svým zesnulým manželem.

Jak vypadal harém?

Slovo harém původně v čínštině neexistovalo, ale bylo vypůjčené z arabštiny a používalo se pro zakázané prostory císařských žen v mnoha zemích, jež se právě v čínštině později nazývaly zadní palác (後宮; hòugōng).

Zdroj: Youtube

Jelikož hlavním úkolem každého čínského císaře bylo zajistit pokračování dynastie, bylo – stejně jako v evropských rodech – nejdůležitější zplodit mužského dědice. Ale protože ve staré Číně nechtěli nechat nic náhodě, císař si vydržoval celý harém žen a eunuchů, kteří neohrozili jeho postavení před ženami.

V harému byla jasně daná pravidla, z nichž nejvýznamnější jsme již uvedli na začátku – císařovna, manželky a konkubíny (a eunuši, kteří císařovnám sloužili a byli nedílnou součástí harému).

Každá dynastie měla svá pravidla

Hodnosti i počet manželek se v každé dynastii lišily, někdy byly striktně dané, ale například za dynastie Han (206 př. n. l. - 220 n. l.) nebyly stanoveny vůbec žádné limity pro počet konkubín, které mohl císař mít. Tak se stalo i to, že za vlády císaře Huana a císaře Linga žilo v Zakázaném městě více než 20 000 žen.

Někdy byly konkubíny vybírány v jakýchsi konkurzech, každé tři roky, mezi adeptkami starými 14 až 16 let, na základě svého původu, ctností, chování, charakteru, vzhledu a tělesné kondice. Eunuchové byli v harému proto, aby manželkám sloužili, ale i proto, aby bylo jasné, že každé dítě, které se zde narodí, bude jen císařovo. Eunuchové byli impotentní, ale pravdou je, že nebyli jen služebníky, ale často měli velkou moc i pozici, jež získali díky zapojení se do politiky harému. Za vlády jedné dynastie bylo v harému až sto tisíc euchuchů!

Zdroje:

en.wikipedia.org/wiki/Imperial_Chinese_harem_system, www.chinafetching.com, www.ancient-origins.net