V roce 2018 odkryl archeologický park v Pompejích poprvé starověký dům neboli "domus". V něm pak byly objeveny čtyři místnosti, jež nám umožňují nahlédnout do života tehdejších lidí.
Na antickém domě v Pompejích, který kdysi patřil Římanům ze střední třídy, lze demonstrovat životní úroveň obyvatel těchto biblických měst.
Ředitel archeologického parku Gabriel Zuchtriegel řekl: "V Římské říši existovala početná část obyvatelstva, která se potýkala se svým sociálním postavením a pro kterou "denní chléb" nebyl samozřejmostí."
Tyto nové poznatky rozšiřují naše znalosti o obyvatelích Říma, jelikož dřívější výzkum se zaměřil zejména na bohatě zdobené vily majetnějších obyvatel.
Pompeje bývaly slavným a bohatým městem.
Jak žili lidé před ničivou erupcí Vesuvu?
Antické domy měly většinou kolem čtyř místností, ale jejich počet varioval i podle postavení rodiny. Domy měly většinou velké nádvoří, do něhož všechny místnosti ústily. Kultovní místnost byla důmyslně zdobená a jmenovala se lararium.
Součástí lararia byly výklenky na stěně zasvěcené Lares, ochranným domácím duchům, a dva hadi "agathodaemon", symbolizující prosperitu a štěstí. Stěny domů bývaly bohatě zdobeny nejen motivy krajiny, ale také idylickými rostlinami a ptáky i loveckými výjevy. Tato výzdoba byla typická právě pro hlavní místnost, protože podle nálezů se obdobné zdobení v jiných místnostech nevyskytovalo. To je i dalším znakem, že na podobnou výzdobu ve větším měřítku rodiny neměly peníze.
Doktor Zuchtriegel dodal: "Nevíme, kdo byli obyvatelé domu, ale kultura otium (volného času), která inspirovala nádhernou výzdobu dvora, pro ně jistě představovala spíše budoucnost, o níž snili než žitou skutečnost.“
Toto video ukazuje bohatý dům:
Dům Larario
Takový název získal dům, v němý byly vloni odhaleny další místnosti. Dvě z nich se nacházely v prvním patře a dvě před larariem v přízemí. Bylo rovněž zjištěno, jak byly místnosti zařízené, přestože předměty a nábytek byly po erupci Vesuvu v roce 79 n. l. částečně zničené.
V domě byl nalezen například otevřený kufr, skříňky s kuchyňským nádobím, kadidelnice a starověký rám postele a polštář. Tyto artefakty byly běžné i pro chudé Římany, stejně jako bronzové předměty a kadidelnice, které dům skrýval v druhém patře. Právě otevřený kufr dokazuje, jak rychle byli obyvatelé domu nuceni svůj domov opustit, aby si zachránili životy před rozlícenou sopku.
Bližší analýza nálezů
Jak říká Gabriel Zuchtriegel, v době politických krizí a nedostatku potravin, byla nižší třída nejen zranitelná, ale také stále velmi ambiciózní, co se týče šplhání po společenském žebříčku. Každý si uvědomoval, že čím vyššího postavení dosáhne, tím lépe si bude jeho rodina žít. Archeology odkrytý dům ukazoval, že chudá rodina se velmi pomalu dostávala nahoru.
Archeologům se podařilo zrekonstruovat některé kusy nábytku díky zachovalým zbytkům v domě. Byly zhotoveny věrohodné sádrové odlitky. Z ložnice tak byla zrekonstruována postel a polštář a později bylo zjištěno, že postel je totožná s těmi, které byly již dříve nalezeny ve vile Civita Giuliana v "pokoji otroků" v jedné z honosných vil. V domě bylo velmi jednoduché lůžko bez matrace a jakékoliv výzdoby, které by bylo možné demontovat. Stejně tak se vedle lůžka našla i dvoudílná dřevěná truhla, která zůstala otevřená, protože se majitelé nestihli sbalit. Na truhlu spadly trámy a prkna ze stropu, i přesto je patrné, že v ní byla uložena terakotová deska sigillata a dvouhrotá lucerna s basreliéfní řezbou proměny Dia v orla.
V místnosti se dále nacházel malý kruhový stolek se třemi nohami. Na něm byl postaven keramický pohár se dvěma skleněnými lahvičkami nebo "ampulemi", skleněnou destičkou a talířem sigillaty. Další amfory a džbánky byly před odchodem obyvatel zanechány u nohou stolu.
Druhá místnost v přízemí domu byla nejpravděpodobněji využívána jako skladiště. Neměla omítnuté stěny a podlaha byla tvořena jen udusanou hlínou. V místnosti byla nalezena prkna, z nichž byl zřejmě postupně vytvářen nábytek do domu.
Kromě toho byla v domě nalezena i skříň. Dvoumetrová dřevěné skříň měla zachovanou kamennou zadní desku a měla nejméně čtvery dveře a nejméně pět polic, přičemž na nejvyšší z nich bylo uloženo kuchyňské nádobí, jako jsou malé džbány, skleněné talíře a amfory. V domě nechybělo ani nádobí pro zvláštní příležitosti vyrobené z drahého skla a jemná keramika sigitalla.
Nálezy z tohoto chudého domu byly rekonstruovány a posloužily jako věrohodný materiál o životě obyvatel Pompejí. V současné době stále probíhají vykopávky ve spodním patře.
Katastrofu Pompejí ukazuje toto video:
Dopady erupce Vesuvu
Vesuv na západním pobřeží Itálie je jedinou činnou sopkou v kontinentální Evropě a je považován za jednu z nejnebezpečnějších sopek na světě. Když jihoitalské město zasáhl žhavý pyroklastický příval o teplotě 500 °C, všichni jeho obyvatelé na místě zemřeli. Správce a básník Plinius mladší sledoval průběh katastrofy zpovzdálí a zanechal o ní zprávu nalezenou v 16. století. Jeho zápisky naznačují, že erupce zastihla obyvatele Pompejí v nevědomosti. Erupce trvala přibližně 24 hodin, o půlnoci však začaly první pyroklastické přívaly, které způsobily zhroucení sopečného sloupu. Stovky uprchlíků, kteří se ukrývali v klenutých podloubích na pobřeží v Herculaneu, svírali v rukou své šperky a peníze. S nimi v rukou byli i zabiti. Počet obětí přesáhl 30 000 a těla se objevují dodnes.
Zdroje:
