Antiku v historiografii označuje 1500 let trvající období starověku na území Řecka a Říma a jejich kulturu. Ta silně ovlivnila Západní svět od Rýna a Dunaje, po severní Afriku a povodí řeky Indu. Stala se především uměleckým a filozofickým ideálem, jež byly základem dalšího evropského vývoje.

Inspirovali se jí tvůrci v období klasicismu nebo spisovatelé českého národního obrození. Z toho však vyplývá, že dnešní obraz antiky je výsledkem mnoha pohledů, jež ji přebíraly, hodnotily a využívaly ke svým potřebám.

Život ve starém Římě

V období antiky se v Evropě poprvé objevily městské státy, v nichž se svobodní občané podíleli na správě věcí veřejných. Tím došlo nejen k rozvoji společenské odpovědnosti, ale především k přijmutí individualismu, racionálního myšlení a k duchovní a umělecké tvorbě. Problémem bylo, že běžní obyvatelé starého Říma na podobné věci neměli čas.

Řím byl v antice, stejně jako dnes, kosmopolitním městem. Lákal každého, kdo hledal lepší způsob života. Nesplněný příslib pracovních míst však donutil bezpočet lidí žít v chudinských čtvrtích. V těch panovaly otřesné podmínky. Lépe na tom nebyli ani ti, již práci měli.

Většina občanů žila v činžovních domech neboli ostrovech, kterých již v roce 150 př. n. l. bylo v Římě přes 46 000. Řada z těchto až sedmipatrových obydlí byla zchátralá a přeplněná. Bohatší nájemníci bydleli v přízemí nebo v prvním patře. Tyto byty byly prostorné, měly oddělené pokoje a prosklená okna. Chudší obyvatelé se museli spokojit s jednopokojovými apartmány bez oken, tekoucí vody a toalety. Veškerý odpad tak byl vyhazován na ulice, což nejenže způsobovalo intenzivní zápach, ale také nemoci.

Jak se žilo v antice

Bez ohledu na to, zda byl člověk chudý nebo bohatý, žil v činžáku nebo vile se zahradou, základem celé říše byla rodina založená na patriarchátu. Muž měl moc nad všemi členy domácnosti. Své děti mohl nechat zabít, prodat do otroctví nebo zpochybnit své otcovství, a tak je zbavit dědictví nebo věna.

Zdroj: Youtube

Ženy se k těmto rozhodnutím neměly právo vyjadřovat. Na počátku starověké civilizace měly dokonce zakázáno chodit na veřejnost. I přesto, že se jejich situace později zlepšila, řada historiků se domnívá, že za pádem Římské říše nestál přiliv barbarů, ale naopak nárůst nezaměstnaných, nemoci, kriminalita a celková nespokojenosti obyvatelstva.

Zdroj:

www.worldhistory.org, www.ff.cuni.cz, www.cs.wikipedia.org, www.grunge.com