Zdroj: Profimedia.cz
Kolik existuje v naší galaxii planet podobných Zemi, kde můžeme očekávat život?
Hledání mimozemského života má dlouhou historii. Už počátkem 19. století matematik Carl Friedrich Gauss žádal, aby byla na zemském povrchu znázorněna Pythagorova věta. Doufal, že tvar z borovic a obilí by pozorným „ufonům" neunikl. Zatím však žádné zprávy z kosmu nepřišly. I přesto, že existuje řada exoplanet, které jsou potencionálně obyvatelné.
V horách Portorika se až do roku 2020 ukrýval jeden z nejdůležitějších astronomických přístrojů vůbec - Arecibo Observatory. Mezi skalnatými vrcholky byla umístěna gigantická mísa. Tu tvořilo asi 40 tisíc hliníkových bloků. Z nich se odrážely rádiové vlny přicházející z vesmíru, jež zachytávaly „oční bulvy“ visící ve výšce 150 metrů nad dnem objektu. Obří radioteleskop objevil led na planetě Merkur, organické látky ve vzdálených galaxiích, sledoval sovětské kosmické lodě, ale především se snažil zachytit mimozemské signály. Za jeho 57letého provozu se však možní vzdálení obyvatelé neozvali.
Zdroj: Profimedia.cz
Pátrání po inteligentním životě v kosmu úzce souvisí s existencí tzv. exoplanet. Ty byly objeveny začátkem 90. let. Jsou to tělesa obíhající v obyvatelné zóně jiné hvězdy než je Slunce. Míru obyvatelnosti ovlivňuje řada faktorů. Na povrchu by se měla držet voda v kapalném skupenství, měla by tam být atmosféra a kyslík. Mezi další podmínky patří množství přijímaného záření nebo spektrální typ mateřské hvězdy.
Exoplanety
Za devítiletou existenci našel teleskop Kepler nejméně 17 miliard exoplanet o přibližné velikosti Země. V obyvatelných zónách jich v Mléčné dráze může být až 40 miliard. Z toho 11 miliard může obíhat kolem hvězd podobných Slunci. Lze se tedy domnívat, že život v kosmu může být hojný. Otázkou však zůstává, v kolika případech se vyvinul v inteligentní jedince schopné komunikovat.
Podle harvardského biologa Ernsta Mayera se rozumné formy života začaly na Zemi rozvíjet před pouhými tisíci, maximálně miliony lety. Za tu dobu však byla nutná určitá stabilita prostředí. Planeta neprošla výraznými teplotními výkyvy či jinými katastrofami. Takové podmínky mohou být ve vesmíru vzácné. Evoluce je navíc náhodná a chaotická. Podle biologa tedy nemáme žádný důvod domnívat se, že se v naší galaxii vyspělé civilizace nacházejí.
Život ve vesmíru
I přesto mají astronomové několik „horkých kandidátů" na planety, jež jsou podobné naší Zemi, kde se dá očekávat život. Mezi první patří TOI 700d, objevená satelitem TESS. Objekt obíhá červeného trpaslíka vzdáleného přibližně 101,5 světelných let. TOI 700d je jen o 20 % větší, je skalnatá a je jí dodáváno asi 86 % záření, které dostává Země od Slunce.
Na oběžnici Kepler 22b objevené v roce 2011 prý panují takové podmínky, že je na ní voda. Nachází se od nás přibližně 587 světelných let. Zatím se neví, zda je skalnatá nebo pokrytá oceánem, jakou má hustotu nebo hmotnost.
KOI 456.04 byla objevena v červnu roku 2020. Je podobná naší Zemi, obíhá hvězdu, jež vyzařuje stejné světlo jako naše Slunce a teploty na jejím povrchu by měly být více než příznivé. Zajímavostí je, že rok na ní uběhne za 378 dní. KOI 456.04 je od nás vzdálená tři tisíce světelných let.
Zdroj:
