Ve vesmíru je stále živo. Vybuchují v něm hvězdy, srážejí se černé díry, padají meteority a poletuje tam miliarda objektů. Je tedy jasné, že planety, na nichž se může vyskytovat život, jsou prakticky ohrožovány ze všech stran. Nezáleží pouze na typu oběžnice, hvězdy nebo přítomné chemie, mnohem důležitější je stav samotné galaxie. Tato obří „zóna života" však neexistuje pouze v prostoru, ale také v čase. Upozorňuje na to studie Riccarda Spinelliho, který se zabýval galaktickou evolucí.

Život ve vesmíru - podmínky

Aby se život na planetě Zemi mohl rozvinout, bylo důležité být ve správný čas na správném místě. Před Velkým třeskem existovaly dvě generace hvězd, které byly mnohem agresivnější než Slunce. Byly obrovské a rády vybuchovaly. Cokoli by připomínalo život by bylo zabito vlnami radiace ze supernov nebo gama zářením.

Dnes je vesmír klidný. Modely vědců však ukázaly, že i přesto, že od Velkého třesku uběhlo 13,8 miliard let, na periferii naší Galaxie panují příhodné podmínky pro vznik života jen 6 miliard let. „Naše výpočty ukazují, že centrální regiony galaxií, včetně naší Sluneční soustavy, začaly být pohostinné až zhruba před čtyřmi miliardami let," říká Spinelli. Jeho slova potvrzuje současné vědecké poznání, podle něhož došlo ke vzniku života na Zemi zhruba před 4100 - 3800 miliony let.

Od chvíle, kdy se v centrální části Mléčné dráhy objevily hvězdy 3. generace, je tak situace více stabilní. Naopak na jejím okraji se za posledních 500 milionů let prohnalo pár nebezpečných záblesků gama záření. V dnešní době se nejklidnější oblast nachází přibližně 6 500 až 26 000 světelných let od galaktického jádra. Země je od něj vzdálená 24 800 světelných let.

Život ve vesmíru

Jaké jsou vůbec podmínky pro vznik života? Kromě kyslíku a vody, vyskytující se ve všech třech skupenstvích, je to také mateřská hvězda. „Musí svítit dostatečně dlouho. Proto s obrovským tělesem, zářícím jen tři miliony let, život neuděláte," říká astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar. Podle něj jsou ideální hvězdy podobné našemu Slunci. Ty jsou však vzácné. Běžnější jsou tzv. červení trpaslíci. Ti sice svítí dlouho, ale často vybuchují. Proto by život zase mohly zničit.

Astrofyzik také konstatuje, že počet exoplanet, tedy oběžnic vhodných pro život, se začíná snižovat. „Předpokládám, že čím víc budeme vědět o podmínkách na daných planetách, tím méně častěji najdeme nějakou vhodnou pro vznik primitivního života. O inteligentním není zatím vůbec řeč."

Zdroj: Youtube

Zdroje: vedator.org, vtm.zive.cz, plus.rozhlas.cz