Zdroj: Profimedia.CZ
Život na dvoře Karla IV.: Pohodlí, zábava a luxus. Jedna věc ale týrala i krále
Na dvoře Karla IV. se dveře netrhly. Zástup služebníků se staral o plynulý chod císařské domácnosti. Žili zde politici, lékaři i duchovní. Panovník byl neustále obklopen lidmi, s nimiž řešil jak vládnout. Našel si však čas i na zábavu.
Dvůr Karla IV. zahrnoval několik stovek osob. Kromě mocenského vlivu byly také hybateli kultury, umění nebo módy. Podle dobových pramenů se dělily do tří sfér. Strukturálně-personální, společensko-reprezentativní a prostorové. Na vrcholu stál král a jeho rodina. Jeho pohodlí měl na starost zástup služebníků od komorníků, dveřníků, kuchařů, číšníků, štolbů, sklepníků, po vychovatele a chůvy.
Dvůr byl neustále se proměňujícím sborem šlechticů, církevních hodnostářů, hostů, učitelů, lékařů a dvorních dam, které doprovázely královnu. Ke dvorskému lesku přispívali i umělci, stavitelé, malíři, sochaři, zlatníci, básníci, kronikáři, herci a šašci.
Život za Karla IV.
Český a římsko-německý král a císař Svaté říše římské byl velice zbožným mužem. Každý den byl obklopen i duchovenstvem, jako byli kaplani, zpovědníci nebo osoba pražského biskupa. Ten byl Karlovou pomocnou rukou při zahraničně-politických otázkách a v diplomacii. I když Karel IV. vládl prakticky sám, nemohl se obejít bez úředníků. Jak zemských, tak dvorských. Bez rádců a dalších spolupracovníků.
Zdroj: Profimedia.CZ
„Život na dvoře měl jasná pravidla. Každý věděl, co má dělat. Mohl připomínat fungující firmu. I všední den samotného panovníka se ve svých obecných rysech od toho dnešního nelišil. Den začal hygienou, oblékáním a jídlem," říká historik PhDr. Jan Zelenka. Následně se úřadovalo. Král přijímal velvyslance, řešil s nimi problémy a navrhoval řešení.
Jednotvárnost dnů zpestřovala zábava, jež poukazovala na luxus císařského dvora. V jejím čele stály bohaté hostiny o několika chodech. Na Karlově stole se objevovalo především maso, včetně veverek a ptáků, ryby, raci, sýry, ovoce, obilné nebo luštěninové kaše a chléb. Pokrmy byly podávány s omáčkami. Hodování doprovázelo vystoupení kejklířů nebo profesionálních zpěváků.
Jak zabavit dvůr
Mezi neoblíbenější každodenní kratochvíle rytířů patřil lov. Nebyl pouhou zábavou, ale sloužil také k tréninku schopností, které se upotřebily na turnajích, v potyčkách nebo válečných konfliktech. Dámy si krátily volnou chvíli vyšíváním, hudbou a vyjížďkami na koni. Také rády pečovaly o svůj zevnějšek. Zajímaly se o módu, líčení a úpravu vlasů. Ani pravidelná hygiena jim nebyla cizí. Tu podporovala rytířská kultura.
Dvorský život komplikovalo zimní období. I přesto, že se v kamenných komnatách přitápělo žhavým uhlím nasypaným do železných košů, nebo krbem, v zimě bylo na hradě jen mezi 10 až 15 °C. Nesnesitelnou zimou trpěli nejen poddaní, ale i samotný král. Změna nastala v průběhu 14. století, kdy se začala objevovat kachlová kamna. Ta však byla tak drahá, že se budovala jen v reprezentativních místnostech.
Zdroj:
www.slideshare.net, www.plus.rozhlas.cz, www.stoplusjednicka.cz
