Nikolaj se jednoho dne cestou ze školy opřel o pouliční lampu, aniž si všiml, že z ní čouhají dráty. Elektrický šok ho odmrštil na druhou stranu ulice. "Když jsem se vzpamatoval, byl jsem vyčerpaný, ale dokázal jsem dojít domů a říct to mámě. Druhý den ráno mě překvapilo, že se mi na tělo nalepilo několik mincí, co se válely na matraci. A když mi při snídani vypadla z ruky lžíce, zarazila se mi o hrudník a zůstala tam viset," vyprávěl před pěti lety svou neuvěřitelnou zkušenost Nikolaj.
Jako snad každý kluk jeho věku, také Nikolaj miloval příběhy superhrdinů X-Men. Se svou novou schopností si začal připadat jako Magneto, mutant ovládající veškeré kovy na planetě. "Stanu se superhrdinou a budu pomáhat lidem," rozhodl se Nikolaj.
Vědci však jeho nadšení obratem zchladili, ačkoli svou dovednost předváděl ve škole a měl svědky, že nepodvádí. "Není možné, aby takovou schopnost získal po úrazu elektrickým proudem," nechal se slyšet Dr. Ipsita Roy z univerzity v britském Westminsteru. "Elektřina nemůže lidské tělo zmagnetizovat. Buď ten chlapec něco magnetického snědl, anebo si tělo potřel lepidlem," usoudil odborník.
Proti těmto skeptickým slovům stojí fakt, že Nikolaj není zdaleka jediným člověkem na světě, který k sobě přitahuje kovové předměty. Podobnou schopností proslul také Ukrajinec Leonid Tenkajev. Jak on, tak jeho žena a děti se prý stali živými magnety po jaderné havárii v Černobylu.
V televizní soutěži Chorvatsko má talent zase před dvěma lety vystoupil jistý Ivan Stoljković, jenž v sobě objevil magnetickou schopnost už jako dítě. Před očima porotců i diváků na hrudi udržel jak lžíce a vidličky, tak těžké železné pánve.
Podle skeptiků však nemůže jít o magnetismus, jako spíš o fyzickou anomálii projevující se extrémní lepkavostí kůže. Americký záhadolog James Randi například prokázal, že magnetická schopnost jedince mizí, pokud jeho tělo posypete dětským pudrem.