Zkouška potence jako veřejné divadlo: Kruté procesy s impotenty v historii

Ačkoli se zkoušky impotence mohou zdát modernímu člověku poněkud zvláštní, manželský styk byl v předstředověkých i poststředověkých kruzích velmi důležitý.

Ačkoli se zkoušky impotence mohou zdát modernímu člověku poněkud zvláštní, manželský styk byl v předstředověkých i poststředověkých kruzích velmi důležitý.

Foto: Profimedia

Některé praktiky v historii běžně užívané se nám dnes zdají buď zbytečné, úsměvné nebo děsivé. Podobně je to například s veřejným dokazováním mužské impotence, které fungovaly v předrevoluční Francii. Zde totiž nebyly možné rozvody a aby bylo umožněno manželství ukončit, bylo potřeba dokázat, že muž je impotentní a nemůže plnit svou manželskou povinnost.

Zní vám dokazování potence jako vtip? Bohužel ne. Náboženství hlásalo, že důvodem sexuálního styku s partnerem je zplození potomka. Když muž nebyl pohlavního styku nebo zplození potomka schopen, bylo to klasifikováno jako čin proti náboženství, a tedy i důvod k přehodnocení manželství. Tak se ocitali před soudem muži, jejichž pověst a sexuální praktiky byly vystaveny veřejné sudbě.

Na dokument, jak veřejné posuzování potence vypadalo, se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Veřejná zkouška potence

Ačkoli se zkoušky impotence mohou zdát modernímu člověku poněkud zvláštní, manželský styk byl v předstředověkých i poststředověkých kruzích velmi důležitý. Zplození dědice bylo stejně závazné jako dnešní písemná manželská smlouva. A dnešní způsoby toho, jak plodnost otestovat, neexistovaly.

Tehdejšími metodami tak musela projít dokonce i celá řada šlechticů a stejně, jako musely ženy dokázat své panenství, museli muži prokázat svou potenci. Aby byla zaručena vážnost soudu a jeho rozsudku, k procesu byli přizváni všichni, kdo měli k manželskému životu partnerů co říci, tedy komorné, služebnictvo atd. Až poté se konal sněmovní proces, který porovnával výpovědi manželů a svědků a jehož součástí bylo i fyzické vyšetření.

Pinterest

Erekce před lidmi

Vše bylo posuzováno s jediným aspektem, a tím bylo zplození potomka. Takže ani neobvyklé sexuální polohy nebyly kvitovány s povděkem. Ve středověké Evropě navíc existovaly církve stanovené zákony, že manželé mohou souložit pouze v misionářské poloze. Podle církve právě tato poloha byla nejvhodnější pro početí dítěte a údajně neměla nic společného s rozkoší.

K tomu, zda je muž schopen pohlavního styku, existovalo více metod. Někdy soudci trvali na složitějších důkazech, jimiž byla například kopulace před zírajícím publikem, které celý akt komentovalo a psalo si poznámky. Naštěstí ne všechny případy dospěly až do takého stadia, ale i tak byly jednotlivé kroky velmi nepříjemné, a to nejen samotným aktérům.

Ačkoli se zkoušky impotence mohou zdát modernímu člověku poněkud zvláštní, manželský styk byl v předstředověkých i poststředověkých kruzích velmi důležitý. Zdroj: Profimedia

Pro nás je dnes vtipné, že součástí celého procesu přezkoumání byly dokonce i barva, tvar a počet mužských pohlavních orgánů. Manželé pak stanuli před porotou a byli veřejně dotazování na největší a nejintimnější detaily jejich manželského života, včetně praktikovaných sexuálních poloh.

Jak ženy ve středověku obelstívaly zkoušku panenství: Pijavicemi a drceným sklem

Nejznámější procesy

Do análů se zapsaly zejména dva francouzské procesy. Zřejmě nejvíce transparentní je případ markýze de Gesvres a markýze de Langely, kteří byli podrobeni vyšetřením na otestování jejich erekce.

Proces s markýzem de Gesvres, kterého manželka, zvaná Mademoiselle de Mascranny v 18. století obvinila z toho, že po třech letech manželství markýz odmítal sex. Když se manželka o soulož pokusila, markýz nebyl schopen erekce. Markýz odmítl vyšetření v ložnici, proto musel podstoupit několik prohlídek svých orgánů, jejichž cílem bylo dokázat, zda je schopen rozmnožování. Verdikt soudu pak byl takový, že ač je schopen erekce, ta není dostatečně tvrdá a dlouhá, takže markýz není schopen zplodit potomka. Nakonec jej od rozvodu s frustrovanou manželkou zachránila pouze její náhlá smrt.

K tomu, zda je muž schopen pohlavního styku, existovalo více metod. Zdroj: Profimedia

V 17. století pak vešel do paměti proces s markýzem de Langey. Ten už ale neměl takové štěstí. Po čtyřech letech manželství byl obviněn z impotence a v následném vyšetření bylo zjištěno, že jsou oba manželé sexuálně zcela zdraví. Proces ale pokračoval a markýz de Langey byl označen za drsného milence, kterého zplození potomka nezajímalo. Markýzovi nepomohla ani skutečnost, že jeho žena dosud nezplodila dítě. Ač byla nakonec markýz označen za potentního, obvinění jeho manželky ze sexuální neschopnosti bylo zmařeno při předběžných vyšetřeních. Byl nakázán soudní veřejný proces, kdy museli manželé veřejně kopulovat. To se jinak velmi aktivnímu markýzovi před zrakem publika nepovedlo, byl prohlášen s konečnou platností za neschopného zplodit potomka a manželství bylo rozvedeno. 

Zdroje:

www.theparisreview.orgavoiceformen.comwww.insidehook.comquod.lib.umich.edu