Když bylo Paulovi Raynardovi sedm let, rodiče mu koupili knížku Ostrov pokladů spisovatele R. L. Stevensona. Od té doby snil, že i on jednou najde „hrnec zlata". Touha ho neopustila ani v dospělosti. V pětatřiceti letech si pořídil svůj první detektor kovů a s kamarádem Michaelem Gwynnem začal jezdit na pátrací výpravy.
Společně studují staré mapy a hledají stopy po osadách a bitvách, kde se mohou nacházet zatím nenalezené artefakty. „Na sever Irska jsme jeli cíleně. Michael zjistil, že na pozemku místního farmáře by se mohlo něco zajímavého najít. Ale hlavně jsme mu chtěli pomoci objevit ztracený snubní prsten," říká Raynard.
Zlaté mince a irský poklad
Kamarádi pročesávali zarostlou louku téměř dvě hodiny. Najednou, nedaleko nenápadného kamene, detektor zapískal. Paul padl na kolena a prohledával trávu. Prsten nenašel. Přístoj se však stále ozýval. Vzal tedy lopatku a začal kopat.
„Asi deset centimetrů pod zemí jsem našel první penízek. Utíkal jsem pro Michaela, který právě telefonoval, křičel jsem jako malý kluk a slzy mi tekly radostí," vzpomíná Paul. „Byl to úžasný pocit. O tom jsem snil už o dětství. Bylo to jako bych držel v ruce los a uvědomil jsem si, že jsem trefil jackpot."
Videozáznam z okamžiku, kdy Paul objevil poklad, ukazuje, jak postupně vytahuje několik zablácených mincí. Dohromady jich našel 84. Nejstarší pochází z roku 1512, z období vlády Jindřicha VIII. Tudora. Její hodnota se může pohybovat okolo 150 000 korun.
Hrnec zlata
Další mince, s hodnotou asi 90 000 korun, je z roku 1546. Zbylá platidla mohou být prodána až v řádech dalších tisíců korun. Celková hodnota objevu se odhaduje na minimálně tři miliony korun.
Podle odborníků je nález největším pokladem, který byl zatím v Irsku vykopán. Po dokončení procesu nacenění budou mince rozděleny rovným dílem mezi Paula a majitele pozemku. Ti je pak mohou prodat sběratelům nebo muzeím.
Zdroj:
