Duchovní život nabral v době bronzové, spadající mezi roky 1800 až 700 př. n. l., nový směr. Objevila se totiž víra v posmrtný život. „Hlavní roli v rozvoji náboženství měly sny. V nich se zjevovaly také osoby, jež byly dávno mrtvé. Duch předků tak stále žil,” upozorňoval anglický filozof Spencer Herbert.
Vedlo to ke zpřísnění pohřebního rituálu, prohloubení kultu mrtvých a k heroizaci významných zemřelých, z nichž se vyvinuli první bohové. Pro zajištění jejich přízně se odevzdávaly dary. Odborníci předpokládají, že zpočátku byly nekrvavé. Měly podobu spálených potravin nebo šperků. V případě vážnějších katastrof, jako byly epidemie nebo hlad, sáhla společnost po intenzivnějším řešení. Obětovala to nejcennější - život.
Oběti v době bronzové
I přestože dnes lidskou oběť považujeme za velmi drastický historický jev, v době bronzové byla přirozenou součástí náboženských rituálů. Kosterní pozůstatky, které mají stopy po mučení nebo kanibalismu, najdeme po celém světě, včetně České republiky. Mezi krajiny, v nichž archeologové objevili nejzachovalejší lidské oběti, ale patří Dánsko.
Mohou za to místní bažiny. Během těžby rašeliny byly od 18. století do dnešní doby vytaženy stovky těl. Radiokarbonová datování odhalila, že většina z nebožtíků žila na konci doby bronzové. Díky absenci kyslíku jsou dokonale mumifikovaní. Odborníci tak dokáží zrekonstruovat, jak rituál s největší pravděpodobností probíhal.
„Nejdřív se podala kaše, vyrobená z asi šedesáti bylin, včetně námelu. Cílem bylo, aby se obětovaný dostal do deliria,” popisuje archeoložka Miranda Aldhouse-Green. „Poté následovala krvavá podívaná. Jedince praštili do temene hlavy a kolem krku mu hodili provaz. Zatímco ho škrtili, podřízli mu hrdlo. To způsobilo, že z rány vytryskl gejzír tekutiny.”
Násilí pokračovalo i po smrti. Dánští badatelé odhalili, že několik těl mělo propíchnuté paže nebo vražené dřevěné kůly do kolenou. Některým se stříhaly vlasy, odřezávaly bradavky nebo usekávaly prsty a ruce. V dalších případech byla provedena i dekapitace.
Zlaté spirálky
I přestože neexistují žádné ucelené znalosti o pantheonu evropského náboženství, mnoho artefaktů naznačuje, že v době bronzové vládl kult uctívání slunce. Proto byl šat kněží, kteří ceremonii vykonávali, vybavený lesklými předměty. Jak ukazuje nález v Boeslunde v Dánsku, pravděpodobně byly vyrobené ze vzácného zlata.
Jemné spirálky z tenkého drátu měří tři centimetry. „Myslíme si, že byly připevněné ke šňůrám a sloužily jako třásně,” říká kurátor Národního muzea Dánska Flemming Kaul. „Poklad byl uložený v dřevěné krabici, společně s hrudkou březové pryskyřice, což naznačuje, že zde před téměř třemi tisíci lety stál svatostánek, kde se prováděly rituály.”
Archeologové doufají, že v rámci svého dalšího průzkumu by v oblasti mohli objevit pozůstatky sídliště nebo hroby, které by pomohly pochopit, jakým způsobem se sluneční kult vyvíjel a jak obětování probíhalo.
Zdroje: www.dailymail.co.uk, www.en.wikipedia.org, www.dk.upce.cz, www.is.muni.cz, www.theatlantic.com
