Šťastný prospektor, který se rozhodl zůstat v anonymitě, objevil nuget ve státě Victoria, kde v 19. století řádila zlatá horečka, pomocí detektoru kovů a okamžik nálezu popsal jako "neuvěřitelný". Údajně nejprve uvedl, že si původně myslel, že našel nárazník auta zakopaný v zemi.
Nuget od něj koupil Darren Kamp, pro něhož to byl největší exemplář, který za svou 43letou kariéru viděl. „Byl jsem prostě ohromen... Je to nález, který se podaří jen jednou za život," řekl ohromeně, jak ocitovalo BBC. To od muže, který do jeho prospektorského obchodu v Geelongu, asi hodinu cesty jihozápadně od Melbourne vešel jen tak s batohem, rozhodně nečekal.
Na video o nálezu se podívejte zde:
Nálezce se v odhadní ceně desetkrát podcenil
„Vytáhl tenhle kámen, a když mi ho hodil do ruky, řekl: 'Myslíte, že je v něm zlato v hodnotě 10 000 australských dolarů?‘ Podíval jsem se na něj a řekl: 'Zkus 100 000 dolarů'," vzpomíná stále šokovaný kupec, který se dozvěděl, že kámen, který nevěřícně svíral v ruce, je jen polovina nálezu.
Nakonec se ukázalo, že 4,6kilový kámen obsahoval asi 2,6 kg zlata. Poté zlato pan Kamp od nálezce koupil. Ten prý byl rád, že „manželka bude mít radost".
Australská zlatá horečka vlastně stále trvá
I když jsou podobné nálezy vzácné, odhaduje se, že Austrálie má největší zásoby zlata na světě. Zlato hrálo v historii Austrálie důležitou roli, protože země zažila v průběhu 19. a počátkem 20. století několik zlatých horeček. Těžba zlata je dodnes v mnoha částech země důležitým průmyslovým odvětvím a společnosti používají k těžbě drahého kovu ze země řadu moderních technik.
V Austrálii je však stále populární amatérské hledání zlata, při němž mnoho lidí používá detektory kovů a další nástroje k hledání nugetů a šupinek v naději, že se jim podaří zbohatnout. I když většina amatérských hledačů nikdy nenajde nic víc než pár drobných zrnek zlata, příběhy o velkých nálezech, jako byl nedávný objev ve Victorii, stále podporují sen o štěstí. V témže státě Victoria byl v roce 1869 objevený největší zlatý nuget na světě.
Zdroje: www.bbc.com, people.com
