Amatér si koupil detektor kovů a hned první den objevil obří zlatý poklad

Natálie Borůvková | 15. 8. 2022

Dánský amatérský hledač pokladů si koupil detektor kovů a hned první den objevil úchvatný obří poklad. Ten pochází z doby před Vikingy.

Když Ole Ginnerup Schytz poprvé v prosinci minulého roku použil detektor kovů, stal se pro něj hned jeho první nález doslova zlatým dolem. Na poli nedaleko města Jelling v Dánsku našel ohromující skrýš zlatých šperků ze 6. století.

Amatér si koupil detektor kovů

Když se senzory přístroje aktivovaly, začal Schytz kopat a objevil malý kousek stočeného kovu. "Byl poškrábaný a pokrytý blátem," řekl. "Neměl jsem tušení, takže jediné, co mě napadlo, bylo, že to vypadá jako víčko od konzervy od sleďů."

Skutečnost byla mnohem vzrušující. Schytz v ohromujícím štěstí začátečníka "neznalce" narazil na přibližně 22 kusů zlatého pokladu. Ty pocházejí z doby železné a dohromady vážily něco přes dvě kila.

Nalezený poklad byl pohřbený asi 1500 let.

Nyní, o osm měsíců později, byl ohromující nález, který pochází z doby před Vikingy, odhalen v celé své třpytivé kráse u Vejlemuseerne v jižním Jutsku.

Hned první den objevil obří zlatý poklad

Odborníci ho označují za jeden z největších a nejcennějších archeologických objevů v historii Dánska. Dokonce tak cenný, že je srovnatelný se zlatými rohy z Gallehusu. Dvojicí artefaktů z doby železné, jež byly objeveny v letech 1639 a 1734, ale v roce 1802 byly ukradeny a roztaveny.

Pro více informací se podívejte na toto video:

Zdroj: Youtube

"Je to největší nález, který se za 40 let mého působení v Národním muzeu objevil. Musíme se vrátit do 16. a 18. století, abychom našli něco podobného," řekl archeolog Peter Vang Petersen z kodaňského Národního muzea.

Většinu pokladu tvoří brakteáty, tedy druh plochých tenkých medailonů s rytinami na jedné straně. Právě ty byly běžné v severní Evropě v období stěhování národů.

Šperky jsou zdobeny runami, magickými symboly a náboženskými vyobrazeními, jako je severský bůh Ódin. To odráží jemné řemeslné zpracování nejvyššího řádu. Ženy nosily amulety na svou ochranu.

Další zlaté kousky jsou mince z Římské říše, včetně jedné z doby vlády Konstantina Velikého, který byl u moci v letech 285-337 n.l., tedy stovky let předtím, než bylo zlato pohřbeno ve vesnickém dlouhém domě. To naznačuje existenci robustní obchodní sítě napříč evropským kontinentem, zatímco obrovské bohatství pokladu naznačuje, že oblast kolem Jellingu byla sídlem moci.

Vedle kostry prince z doby bronzové ležel obří poklad a zcela záhadný disk
Magazín

Vedle kostry prince z doby bronzové ležel obří poklad a zcela záhadný disk

Odborníci se domnívají, že zlato bylo ukryto v době velké sopečné erupce v roce 536 n.l. Ta ve Skandinávii vyvolala rozsáhlý hladomor. Do tohoto období se datuje mnoho nejvýznamnějších nálezů zlata v daném regionu. Důvodem bylo zřejmě to, že lidé, kteří zoufale toužili po tom, aby opět zazářilo slunce, ho pohřbívali jako oběti bohům.

Zdroje:

www.smithsonianmag.com

dailygoldsilvernews.com

www.democraticunderground.com

Tagy Dánsko Evropa Konstantin I. Veliký kovy Skandinávie Starověký Řím Stěhování národů zlatá medaile