Dělník na stavbě roztrhl bronzový hrnec. Vysypal se z něj poklad obří ceny

Prezentace římského zlatého mincovního pokladu z trevírské Feldstraße v Rýnském státním muzeu v Trevíru.

Prezentace římského zlatého mincovního pokladu z trevírské Feldstraße v Rýnském státním muzeu v Trevíru.

Foto: Th. Zühmer - Rheinisches Landesmuseum Trier / Creative Commons, CC BY-SA 3.0

O nálezech velkých pokladů někdy rozhodne náhoda. Náhodou byl nalezen i tzv. Trevírský zlatý poklad, obsahující 2516 nebo 2518 zlatých mincí o celkové hmotnosti 18,5 kg. Náhodou jej nalezl dělník v září 1993 v německém Trevíru při stavebních pracích, když omylem prokopl bronzový hrnec. Ani si nevšiml, že se z něj sypou zlaťáky dnes největšího dochovaného římského zlatého pokladu na světě.

Trevírský poklad je dnes vystaven v Rýnském zemském muzeu v Trevíru, kde je popsána i bizarní historie jeho nálezu. Hodnota Trevírského zlatého pokladu dnes dosahuje 11,9 milionu dolarů, v přepočtu téměř 300 milionů korun.

Když 9. září 1993 bagr při výkopových pracích na stavbě podzemních garáží odkryl a roztrhal bronzový kotel, celý incident zůstal bez povšimnutí. Jen amatérský archeolog Erich Eixner se v noci vrátil na místo vykopávek s detektorem kovů. Chtěl pátrat dál, a to se mu vyplatilo. Podařilo se mu najít ještě větší část bronzového kotle, která obsahovala 560 mincí, a další hroudu s 1500 mincemi.

O svém nálezu informoval úřady a obdržel tehdy asi 20 000 marek, což je jen zlomek celkové odhadované hodnoty pokladu. Jednotlivé mince v pokladu váží od 5,8 do 7,6 g a je na nich celkem vyobrazeno 40 římských císařů (jiné zdroje říkají 27), císařoven a členů císařské rodiny a některé z nich jsou dodnes považovány za unikátní. To činí z pokladu skutečnou raritu!

Na šest největších románských pokladů se podívejte v tomto videu:

Zdroj: Youtube

Historie Trevírského pokladu

Celkový počet mincí, které se původně nacházely v bronzovém kotli, se odhaduje na 2650 kusů.

Poklad byl zřejmě poprvé ukryt již v roce 196 n. l., kdy Clodius Albinus vyvolal vzpouru proti císaři Septimiovi Severovi. Vypukla proto, že místo Albina Severus jmenoval následníkem trůnu jeho syna Caracallu. Poslední mince z pokladu byly vyraženy v roce 196 n. l., právě za Septimia Severa. Bývalý správce pokladu si pravděpodobně vzal vědomosti o tajné skrýši s sebou do hrobu.

Poklad ale zahrnuje mince, které jsou jakýmsi průřezem historie. Nejstarší mince pokladu byly raženy v roce 63 n. l., již za vlády císaře Nerona, ale 99 % mincí bylo vyraženo před rokem 167 n. l., a pouze šest mincí pak v letech 193 až 196 n. l.

 

Úřední pokladnice

Trevírský zlatý je dodnes největším dosud objeveným římským zlatým pokladem. Byl objeven téměř 1800 let poté, co byl ukryt a jeho objev vyvolal obrovskou senzaci. Podrobnější výzkum ukázal, že nejde jen o něčí osobní jmění, ale zřejmě o úřední pokladnici, která byla pečlivě spravována a spolu s během času se postupně rozrůstala až do obřích rozměrů.

Poklad se rovnal ročnímu platu přibližně 130 římských vojáků.

Více informací získáte zde:

Zdroj: Youtube

Pohnutá novodobá historie pokladu

V Rýnském zemském muzeu v Trevíru, které je jedním z největších archeologických muzeí v Německu, je vystaveno celkem 12 000 mincí. Prezentační místnost zlatého pokladu poskytuje kromě archeologických nálezů také rozsáhlé informace o vzniku peněžního systému a o tom, jak se vyráběly starověké, středověké a novověké peníze.

Poklad s mincemi.

Vědci našli zlatý poklad křížových výprav. Jeho majitele potkal strašný konec

Poklad se dokonce pokusil v roce 2019 ukrást jeden lupičský gang. Skupina mužů se vloupala do Porýnského státního muzea s úmyslem ukrást Trevírský zlatý poklad. Muž z Nizozemska byl však zadržen a čelil soudu kvůli neúspěšné loupeži sbírky římských mincí v Německu. Jeho dva komplicové však unikli. Muži pronikli do muzea tak, že přelezli lešení a vypáčili okno, ale uvnitř objevili silnou skleněnou tabuli vyztuženou ocelovým pletivem, která chránila sbírku. Tu už muži nedokázali odstranit a během tří minut se spustil alarm. Muže později identifikovala jeho DNA a u soudu přiznal svou vinu.

Krádež pomohla zahájit zúčtování v předních německých kulturních institucích, které byly obviněny z nedostatečných bezpečnostních opatření. Nejednalo se totiž o jedinou krádež nebo zničení v německých expozicích.

 

Zdroje:

en.wikipedia.org/wiki/Trier_Gold_Hoardvisitworldheritage.comcoinsweekly.comwww.artnews.com