V ní se jako zázrakem objevilo pár divných předmětů. Marinov neváhal a šel se na ně podívat. Překvapením otevřel pusu. V ranních paprscích slunce se lesky zlaté náramky a náprsníky. Rychle se zvedl a utíkal do šatny. Tam našel starou krabici od bot. Do ní nález uložil a schoval do skříňky.

Doma předměty očistil a pořádně si je prohlédl. Vypadaly hodně staře. Co s nimi? Rozhodl se, že je odevzdá do muzea. Místní archeologové byl nadšení. Netušili však zatím, že drží v ruce nejstarší zlatý poklad světa.

Zlatý poklad Varna

Za svůj objev dostal bagrista 500 bulharských leva, v přepočtu 6236,70 korun. Taková suma se tehdy rovnala několika průměrným měsíčním platům. Nicméně byl ještě několik měsíců sledován tajnými zpravodajskými službami bulharského komunistického režimu. Podezřívali ho, že si mohl nějaké artefakty ponechat a pak se je pokusit prodat. Marinov byl ale poctivý.

Mezi lety 1972 až 1991 bylo archeology Mihailem Lazarovem a Ivanem Ivanovem objeveno 294 hrobů z období chalkolitu Varnské kultury, která žila v letech 4560 až 4450 před naším letopočtem. Poklady byly nalezeny převážně u mužských skeletů nebo v symbolických hrobech bez lidských ostatků.

Vykopány byly zlaté kroužky, dva náhrdelníky, zlatý falus, perličky, ozdoby na luk, kamenná a měděná sekera, kladiva, dláta, šídla, pazourky, mušle, kostěné ozdoby nebo náramky ze skořápek měkkýšů. Jen v jednom hrobě, označeném číslem 36, našli archeologové více než 850 zlatých předmětů. Dohromady bylo objeveno tři tisíce zlatých výrobků o hmotnosti přibližně šest kilogramů.

Nejstarší zlatý poklad

Podle radiokarbonového datování z roku 2006 jsou artefakty z bulharské Varny staré 6500 let. Poklad je tedy starší než starověký Egypt či Mezopotámie a dokazuje, že zde existovala vyspělá civilizace, která měla pokročilé znalosti metalurgie.

Zdroj: Youtube

„Jsem hrdý, že jsem to byl právě já, kdo našel nejstarší zlatý poklad na světě," řekl Raycho Marinov při zahájení výstavy vybraných šperků v Bruselu. Dále dodal, že díky tomuto objevu jeho syn vystudoval archeologii a historii.

Zdroj:

www.lovecpokladu.cz, www.bulharsko.svetadily.cz, www.foreigner.bg