Dávné civilizace uměly změkčit obří kameny. Vědci netuší jak, naše technologie na to nestačí

Tereza Malá | 2. 12. 2022

Elixír mládí. Zlato. Pohybující se sochy na Velikonočním ostrově anebo stavba pyramid. Spousta věcí je stále neobjasněna a mate vědce již léta. Občas se něco podaří objasnit, i když to zprvu vypadá jako z jiného světa. Ukázalo se třeba, že starověká mateřská kultura možná věděla, jak změkčit kámen!

U mnoha kultur je pro nás záhadou jejich vyspělost a techniky, které ve své době užívaly bez všech dnešních vymožeností. Nyní badatelé přišli na to, že některé starověké kultury před tisíci lety znaly technologii, jak změkčovat kámen. Navíc by díky této technologii mohly být postaveny mnohé zejména megalitické památky, jako jsou ku příkladu Stonehenge, pyramidy v Gíze, Ollantaytambo, Puma Punku a Sacsayhuaman. Všechna tato místa jsou totiž postavena z kamenných bloků, se kterými by bylo těžké pohnout i s moderními technologiemi. Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Teplo a chlad – skládanka, která je geniální

Je však opravdu možné, že kultury Jižní Ameriky, Asie, Egypta i dalších částí světa znali metodu, která jim umožňovala přepravovat, brousit a tvarovat megalitické kameny podle jejich přání?  Jak jinak by se totiž starověkým lidem podařilo megalitické kameny vytěžit, přepravit a umístit? Odpovědí by mohla být technologie, díky níž bylo kámen možné změkčit i bez moderních nástrojů.

Stoupenci této teorie jsou například Jan Peter de Jong, Christopher Jordan a Jesus Gamarra. Ti si konkrétně v případě žulové stěny v Cuzcu myslí, že kameny byly zahřívány na velmi vysokou teplotu, díky níž jako by zesklovatěly. Bloky se tak změnily dočasně na obří sklovité a hladké struktury, byly umístěny a opracovány tam, kam bylo potřeba, a poté zase vychladly a ztvrdly. Neobyčejná skládanka se dnes vymyká racionálnímu chápání.

Na konci všeho zahřívání, manipulace a chladnutí a skládání monolitů pak byl dokonale vytvarovaný kámen, který dává finálním stavbám vzhled, jako by megality byly roztaveny na místě. Technologií tavení kamene disponovaly nejen kultury ve starověkém Peru a Bolívii, ale po celém světě. Ovládali ji Mayové, Aztékové a Olmékové, ale i Egypťané a mnozí další.

Jak se kámen změkčoval?

Některé z kamenů pro tyto stavby jsou skutečně obrovské a je téměř nemožné je dnešními technologiemi vmanévrovat do správné polohy. Navíc mnohé stavby pracují s perfektními úhly a jsou natolik přesné, že se to zdá nepochopitelné.

Ale řešením by mohl být pták, anebo listy? Anebo obojí! Vperuánské a bolivijské Montaňi se vyskytuje malý pták podobný králíčkovi, který si staví hnízdo v úhledných kulatých otvorech ve skalních srázech nad řekou. Díry jsou sice dobře viditelné, ale nejsou přístupné a vypadají, jako by byly vyvrtány vrtačkou. Ptáci si je přitom dělají sami. Přilétají ke skále s nějakým listím v zobáku a drží se skály jako datel stromu, zatímco krouživými pohyby třou listí po povrchu. Klíčem jsou tedy tyto listy! Jejich opakovaným použitím kámen změkne a ptáci jsou tak schopni vyklovat do něj otvory! Tento důkaz by pak mohl vést i k tomu, jak vznikly lidské stavby.

Vědci vyřešili záhadu obřích hlav Velikonočního ostrova. Zjistili, proč vznikly
Magazín

Vědci vyřešili záhadu obřích hlav Velikonočního ostrova. Zjistili, proč vznikly

Teorií je více                                       

Obecně jsou totiž kameny dle stupně tvrdosti opracovávány nástroji tomu odpovídajícími.

Od 1. do 6. stupně stačí na většinou vápencové kameny měděné nebo bronzové nástroje. Pro kameny od 7. stupně výše, křemičité, už potřebujeme železné nebo ocelové nástroje. Většina staveb je však zbudována z kamenů ještě tvrdších, a to s velkou zručností a mimořádně důmyslným zpracováním. Všechny tyto práce prováděli starověcí kameníci na tvrdých křemičitých horninách - až do 8. nebo 9. stupně stupnice tvrdosti.

V tomto případě je tedy skutečně možné, že kámen byl změkčen, nebo rozemlet, smíchán s vodou a odlit do forem, anebo že se kámen změkčil směsí kyselých rostlinných šťáv a vytvaroval se, pak měl ztvrdnout.

My buďme rádi, že si takto vytvořená díla můžeme, byť bez objasnění, dodnes užívat.

Zdroje: humansbefree.com, www.ancient-origins.net

 

Tagy Asie Egypt Gíza Jižní Amerika kultura Peru ptáci Stonehenge technologie Velikonoční ostrov