S rozvojem vědeckého poznání nám objev tohoto genetického obratu připomíná dynamickou povahu lidských populací a složitou síť faktorů, které utvářejí naše genetické dědictví. Odhalení této záhady nejen přispívá k našim znalostem minulosti, ale má také důsledky pro pochopení genetické rozmanitosti, adaptace a evoluce člověka.
Vědci odhalili záhadný genetický obrat, ke kterému došlo v rámci evropských populací zhruba před 4 000 až 5 000 lety. Tato zvláštní změna vědce zmátla, protože její příčina a důsledky byly dlouho zahalené tajemstvím. Fascinující objev otevírá nové možnosti zkoumání genetické historie Evropanů.
Starobylou DNA získanou z řady koster starých až 7500 let ve středním Německu vědci použili k rekonstrukci první podrobné genetické historie moderní Evropy. Mezinárodní tým vědců z Australského centra pro starověkou DNA (ACAD) pak otevřel dramatickou sérii událostí, včetně velkých migrací ze západní Evropy i Eurasie.
Jak se změny tak náhle udály?
Článek na webu Message to Eagle poukazuje na zajímavou povahu zmíněného genetického obratu a jeho důsledky pro pochopení lidských migrací a společenských proměn. Vědci zaznamenali v tomto období podstatné změny v genetické výbavě evropských populací, které ovlivnily třeba pigmentaci kůže, tolerance laktózy a imunitní reakce.
Doktor Wolfgang Haak, odborník na starověkou DNA, uvádí: „V genomech jedinců pozorujeme náhlé změny, které nelze vysvětlit běžnými populačními procesy." Toto tvrzení podtrhuje matoucí povahu genetického obratu a vyvolává otázky o faktorech, které mohly vyvolat tak rychlé a hluboké genetické změny.
DNA získaná ze vzorků kostí a zubů z koster pravěkých lidí byla použitá k sekvenování skupiny mateřských genetických linií, které v současnosti nese až 45 % Evropanů.
Co způsobil příliv nových populací z euroasijských stepí
Jedna z převládajících teorií se točí kolem možného vlivu masových migrací a kulturních výměn v době bronzové. Profesor David Reich, genetik, předpokládá, že příliv nových populací z euroasijských stepí mohl v této době sehrát významnou roli při přetváření genetické krajiny Evropy. Přesné mechanismy a hnací síly tohoto genetického obratu však zůstávají neobjasněné.
„Záznamy o této genetické skupině děděné po matce, nazývané haploskupina H, ukazují, že první zemědělci ve střední Evropě vznikli v důsledku velkého kulturního a genetického vstupu prostřednictvím migrace, která začala v Turecku a na Blízkém východě, kde zemědělství vzniklo, a do Německa dorazila přibližně před 7500 lety," říká doktor Paul Brotherton, autor výzkumu.
Genetické úpravy
Zdroje dále poukazují na složitou souhru genetiky, kultury a prostředí při utváření lidských populací. Zdůrazňuje potřebu interdisciplinárního výzkumu a integrace archeologických, lingvistických a genomických dat k odhalení záhad obklopujících tento nevysvětlený genetický obrat.
Pokroky v technikách analýzy starověké DNA spolu s rostoucí mezioborovou spoluprací jsou příslibem pro objasnění příčinných faktorů a širších důsledků tohoto genetického obratu.
Nevysvětlená genetická obměna u Evropanů před 4 000 až 5 000 lety slouží jako zajímavá hádanka, která je výzvou pro naše chápání složité tapiserie lidských dějin. Její povaha podněcuje vědeckou zvědavost a pohání vědce, aby se ponořili hlouběji do starobylé DNA a odhalili tajemství, která se v ní skrývají.
„Zjistili jsme, že genetické základy moderní Evropy vznikly až ve středním neolitu, po tomto velkém genetickém přechodu před zhruba 4000 lety. Tato genetická rozmanitost pak byla dále modifikovaná řadou přicházejících a expandujících kultur z Pyrenejského poloostrova a východní Evropy v průběhu pozdního neolitu," končí doktor Haak. Jak je však vidět, o našem původu stále ještě mnoho věcí nevíme.
Zdroje: www.messagetoeagle.com, www.nbcnews.com, www.dailymail.co.uk
