Děsí neděsí, ale víme…
Článků a studií o vlivu globálního oteplování, možných hrozbách a katastrofách vychází nespočet, a tak je čtenář může brát ve smyslu „no už nás zase děsí…“. Víme ale, že ledovce tají, oblasti v mnoho koutech světa sužují vlny veder, dlouhá období sucha, a tak se „neurodí“… S dopady klimatických změn souvisí i neobvykle rozsáhlé lesní požáry, se kterými letos bojovali hasiči třeba v Kanadě či Řecku.
Jiné kouty planety naopak čelí obrovským záplavám nebo extrémním změnám počasí, které koneckonců zažíváme i u nás, když jsme se třeba letos v létě jeden týden smažili jak na Sahaře a druhý nás uvrhnul do chladného podzimu.
Některé oblasti postihují rozsáhlé povodně
Čísla varují
Podle Organizace spojených národů změna klimatu a s tím související okolnosti změn životního prostředí už teď připraví každý rok o život okolo 13 milionů lidí, ač nelze prokázat nakolik přímo či nepřímo. Ví se, že se planeta otepluje od roku 1800, ještě o něco dřív, než začal člověk „vypouštět do ovzduší páru a kouř“, tedy před průmyslovou revolucí. Uvádí se, že dnes je to už o více než o 1,1 °C. Zdá se tak, že nejsme na dobré cestě dodržet jeden z cílů Pařížské dohody, jedné z úmluv OSN o změně klimatu o omezení emisí skleníkových plynů.
Jedním z cílů je udržet průměrné zvýšení teploty Země pod 2 °C, lépe řečeno nepřekročit hranici 1,5 °C. Co by lidstvo čekalo, pokud se tak stane, vypočítali ve své studii, kterou zveřejnili na Energies její hlavní autoři Joshua M. Pierce z kanadské University of Western Ontario v Kanadě a Richard Parncutt z univerzity v rakouském Štýrském Hradci.
S dopady klimatických změn souvisí i neobvykle rozsáhlé lesní požáry
Jedním slovem miliardy
Jak Pierce tak Parncutt připouštějí, že předpovědět počet obětí budoucích klimatických katastrof v podstatě nelze, ale říkají, že jsou fosilní paliva už dnes rozsudkem smrti pro mnoho budoucích životů, včetně již dnes narozených dětí. Ve své studii propracovali vzorec, který nazvali „pravidlo 1 000 tun“. Dle něho každých tisíc tun spáleného fosilního uhlíku vezme život nejméně jednomu člověku. „Globální oteplování je pro miliardy lidí otázkou života a smrti,“ říká Pierce. „S tím, jak se předpovědi klimatických modelů upřesňují, je jasné, že škody, které způsobujeme dětem a budoucím generacím, lze stále více přičítat našim činům.“
Extrémní sucha, kdy se neurodí můžou vést v chudších oblastech k hladomoru
Jejich pravidlo 1 000 tun je v podstatě optimistický odhad, protože toto množství může připravit o život až 10 lidí. Pokud se průměrná teplota povrchu Země zvýší ještě o další 2 °C, pak dle propočtů těchto vědců následkem oteplení zemře do konce tohoto století okolo miliardy lidí. V tom nejlepším případě „jen“ 300 milionů, nejhorší scénář počítá dokonce až se 3 miliardami. „Když klimatologové propočítávají své modely a pak je zveřejňují, přiklánějí se ke konzervativnímu přístupu, protože nikdo nechce vypadat jako doktor Doom,“ (doktor Beznaděj) vysvětluje Pierce. „Je to opravdu děsivé, zejména pro naše děti,“ říká.
Dále uvedl, že se této „skutečně tvrdé realitě“ musí politici i veřejnost postavit čelem a vyzývá k účinné energetické politice, která by vedla k okamžitému a podstatnému snížení emisí a tak zabránila ztrátám životů.
Zdroje: www.sciencealert.com, www.dailymail.co.uk, www.thecable.ng
