Video: Jak se proměnila příroda v uplynulém století? Snímky NASA jsou děsivé

Nelegálně vykácená část pralesa zachycená dronem

Nelegálně vykácená část pralesa zachycená dronem

Foto: Profimedia.CZ

Stále se hovoří o možných důsledcích, jaké bude mít změna klimatu na naši planetu v blízké budoucnosti. Málokdo si ale uvědomuje, jak se příroda vlivem lidské činnosti již změnila za posledních 30, 50 či 100 let. Unikátní snímky NASA porovnávají podobu krajiny ve vybraných oblastech Země před relativně krátkou dobou a dnes. Podívejte se na video.

Asi nejvýrazněji se krajina proměňuje v blízkosti pólů, kde dramaticky ubývá ledu a objevuje se zde stále více zatravněných ploch. Ačkoli se v této souvislosti nejčastěji zmiňuje Antarktida a propadající se půda na Sibiři, globální oteplování silně postihuje také Aljašku. Podle amerických geologů její území ztratí 75 miliard metrických tun ledu ročně; jde o tak obrovské množství, že by každých sedm let pokrylo celý stát 30 centimetry vody.

Loňský výzkum ukázal, že tání ledovců na Aljašce může být jedním ze spouštěčů místních zemětřesení, a to i v oblastech, které jsou jinak považovány za tektonicky stabilní. Ledovce totiž svou hmotností dosud držely půdu stlačenou pod sebou, ale po jejich zmizení zemský plášť získal možnost se opět rozpínat a žít vlastním životem. "Vlivem tání ledovců se země každoročně zvýší o čtyři centimetry. Ačkoli je hnacím motorem zemětřesení pohyb litosférických desek, zvýšení země otřesům půdy napomáhá a zvyšuje jejich sílu," vysvětlil autor studie Chris Rollins z Aljašské univerzity ve Fairbanks.

Ledu v severských oblastech ubývá.Ledu v severských oblastech ubývá.Zdroj: Profimedia.CZ

Jezero vypustili do pouště

Zatímco od pólů se valí vody až příliš a hladiny oceánů stoupají, mnohé vodní toky a jezera na pevnině naopak vysychají. Asijskému Aralskému jezeru stačilo pouhých 30 let, aby se jeho vodní plocha odpovídající 86 % území České republiky zmenšila na minimum. Kazachstánské město Aralsk se ocitlo na suchu, v jezeře už nejsou ryby a z oblasti zmizela i hejna ptáků. Ekologickou katastrofu však v tomto případě nezpůsobilo oteplující se klima, nýbrž nepromyšlené sovětské hospodářství.

Sluneční erupce

Sluneční skvrny by mohly zničit celou Zemi, jsou větším rizikem než erupce

Aralské jezero bylo doslova vypumpováno na zavlažování polí a po vystavění přehrady na řece Amudarja se vodní tok nasměroval přes poušť k uzbekistánskému městu Ašchabad. Jezero tak přišlo o svůj hlavní zdroj vody, která se navíc cestou pouští rychle vypařuje, takže z ní do cíle doputuje jen zlomek. Kazachstán se v současné době snaží jezero opět naplnit, ale z chudého sousedního Uzbekistánu mnoho pomoci nepřichází, a tak krize pokračuje.

Záběry krajiny Aljašky, Aralského jezera a dalších proměněných míst si můžete prohlédnout ve videu:

Zdroj: Youtube

Kácí se stále vyšším tempem

Snímky NASA ve videu nezapomněly ani na amazonské pralesy. Místo aby se jejich kácení v zájmu ekologie omezilo, naopak se ještě zrychluje. V období od srpna 2020 do července 2021 bylo jen v Brazílii vykáceno 13 235 km čtverečních zalesněné plochy, což je dvojnásobek ročního průměru z předchozí dekády. Na vině je laxní přístup brazilského prezidenta Jaira Bolsonara k nelegálnímu odlesňování i jeho vlastní zájem na rozšiřování hospodářské půdy a těžby dřeva.

Pralesní půda je přitom velmi chudá na živiny, takže výnosy z pěstování plodin tu bývají směšně nízké. Spolu se stromy jsou ničeny také rozmanité ekosystémy, které se jinde na světě nevidí. Znepokojivé jsou rovněž závěry studie vědců z Coloradské univerzity, podle nichž už v tuto chvíli brazilská Amazonie vypouští do vzduchu více oxidu ohličitého, než ho stačí pohltit. Svět tak přichází o své pověstné "plíce" a o to rychleji se otepluje.

https://www.cbsnews.com/, https://dvojka.rozhlas.cz/, https://www.irozhlas.cz/