Asi nejvýrazněji se krajina proměňuje v blízkosti pólů, kde dramaticky ubývá ledu a objevuje se zde stále více zatravněných ploch. Ačkoli se v této souvislosti nejčastěji zmiňuje Antarktida a propadající se půda na Sibiři, globální oteplování silně postihuje také Aljašku. Podle amerických geologů její území ztratí 75 miliard metrických tun ledu ročně; jde o tak obrovské množství, že by každých sedm let pokrylo celý stát 30 centimetry vody.
Loňský výzkum ukázal, že tání ledovců na Aljašce může být jedním ze spouštěčů místních zemětřesení, a to i v oblastech, které jsou jinak považovány za tektonicky stabilní. Ledovce totiž svou hmotností dosud držely půdu stlačenou pod sebou, ale po jejich zmizení zemský plášť získal možnost se opět rozpínat a žít vlastním životem. "Vlivem tání ledovců se země každoročně zvýší o čtyři centimetry. Ačkoli je hnacím motorem zemětřesení pohyb litosférických desek, zvýšení země otřesům půdy napomáhá a zvyšuje jejich sílu," vysvětlil autor studie Chris Rollins z Aljašské univerzity ve Fairbanks.
Ledu v severských oblastech ubývá.
Jezero vypustili do pouště
Zatímco od pólů se valí vody až příliš a hladiny oceánů stoupají, mnohé vodní toky a jezera na pevnině naopak vysychají. Asijskému Aralskému jezeru stačilo pouhých 30 let, aby se jeho vodní plocha odpovídající 86 % území České republiky zmenšila na minimum. Kazachstánské město Aralsk se ocitlo na suchu, v jezeře už nejsou ryby a z oblasti zmizela i hejna ptáků. Ekologickou katastrofu však v tomto případě nezpůsobilo oteplující se klima, nýbrž nepromyšlené sovětské hospodářství.
Aralské jezero bylo doslova vypumpováno na zavlažování polí a po vystavění přehrady na řece Amudarja se vodní tok nasměroval přes poušť k uzbekistánskému městu Ašchabad. Jezero tak přišlo o svůj hlavní zdroj vody, která se navíc cestou pouští rychle vypařuje, takže z ní do cíle doputuje jen zlomek. Kazachstán se v současné době snaží jezero opět naplnit, ale z chudého sousedního Uzbekistánu mnoho pomoci nepřichází, a tak krize pokračuje.
Záběry krajiny Aljašky, Aralského jezera a dalších proměněných míst si můžete prohlédnout ve videu:
Kácí se stále vyšším tempem
Snímky NASA ve videu nezapomněly ani na amazonské pralesy. Místo aby se jejich kácení v zájmu ekologie omezilo, naopak se ještě zrychluje. V období od srpna 2020 do července 2021 bylo jen v Brazílii vykáceno 13 235 km čtverečních zalesněné plochy, což je dvojnásobek ročního průměru z předchozí dekády. Na vině je laxní přístup brazilského prezidenta Jaira Bolsonara k nelegálnímu odlesňování i jeho vlastní zájem na rozšiřování hospodářské půdy a těžby dřeva.
Pralesní půda je přitom velmi chudá na živiny, takže výnosy z pěstování plodin tu bývají směšně nízké. Spolu se stromy jsou ničeny také rozmanité ekosystémy, které se jinde na světě nevidí. Znepokojivé jsou rovněž závěry studie vědců z Coloradské univerzity, podle nichž už v tuto chvíli brazilská Amazonie vypouští do vzduchu více oxidu ohličitého, než ho stačí pohltit. Svět tak přichází o své pověstné "plíce" a o to rychleji se otepluje.
https://www.cbsnews.com/, https://dvojka.rozhlas.cz/, https://www.irozhlas.cz/
