Názory na to, jak se bude nový typ koronaviru chovat a zda, případně jak dlouho nám bude dělat nevítaného společníka, případně jak velkou paseku nadělá, se i mezi odborníky různí. Záleží také na tom, kdy se k dané problematice odborníci vyjadřovali, protože s postupujícím časem se poznatky týkající se koronaviru prohlubují, a v důsledku toho se mohou měnit i názory na další chování viru v populaci.
Většina odborníků se shoduje v tom, že s námi virus zůstane již napořád. Viroložka Ruth Tachezy, která působí v Ústavu hematologie a krevní transfuze a vede výzkumnou skupinu Biotechnologického a biomedicínského centra Akademie věd a univerzity Karlovy, na začátku května pro web Extra.cz řekla, že není vyloučené, že virus zmizí, jako například SARS, který se od roku 2003 již neobjevil. Nicméně se spíš domnívá, že virus bude nadále cirkulovat v populaci a stane se z něj sezonní respirační onemocnění. Jako řešení na trvalou přítomnost viru pak doktorka Tachezy vidí vyvinutí léku a samozřejmě i vakcíny, ovšem její dostupnost v praxi vnímala na počátku května jako poměrně vzdálenou.
Viroložka Ruth Tachezy, která působí v Ústavu hematologie a krevní transfuze.
S trvalou přítomností viru v populaci v podstatě souhlasí její profesní kolegyně, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce v Praze Hana Roháčová. Ta v polovině září v rozhovoru pro iDnes vyjádřila přesvědčení, že tu s námi koronavirus zůstane už navždy a zařadí se mezi ostatní infekční nemoci, jako je například chřipka. Naším úkolem pak bude ho dostat pod kontrolu, ovšem nevyloučila, že v budoucnu mohou přijít i další viry představující ještě větší výzvy. Co se týče vakcíny, ani doktorka Roháčová nepochybuje, že vakcína bude, ovšem není si jistá, zda to bude ještě letos. Nicméně již na jaře příštího roku to podle ní není vyloučené.
Oproti tomu poněkud kontroverzně vnímaný evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr v poměrně čerstvém rozhovoru z 20. října pro Reflex tvrdí, že se dalšímu lockdownu nevyhneme a že s klesající teplotou se bude zvyšovat nakažlivost viru do té míry, že už v prosinci tohoto roku budou současná opatření nedostatečná. Hovoří také o desetitisících mrtvých a kolapsu zdravotnictví, o zvyšující se smrtnosti viru a jeho agresivnějších formách. Naději vidí v proočkovanosti populace, až přijde vakcína. Jinak může podle něj trvat léta, než se virus změní v dětskou nemoc, tedy takovou, kterou se nakazí děti v mateřských školách, jejichž imunitní systém si s koronavirem umí poradit, a ponesou si malé množství viru v sobě po celý život. Nutno dodat, že profesní kolegové se s Jaroslavem Flegrem většinou neshodují a vyjadřují se v tom smyslu, že šíří poplašné zprávy, případně že při svých výpočtech vychází z chybných údajů.
Pro Reflex se například o čtrnáct dní dříve než Jaroslav Flegr vyjádřila i molekulární genetička a viroložka Soňa Peková v tom smyslu, že covid-19 do Vánoc zmizí. Usuzuje tak z toho, že ve své laboratoři provádí stovky testů a vidí, že virus výrazně zeslábl. I lidé, kteří v sobě mají vysokou virovou nálož, prý nemají prakticky žádné příznaky. Pro běžného čtenáře je proto těžké se v předpovědích, často zcela protichůdných, zorientovat. Samozřejmě bychom si přáli, aby se potvrdily předpovědi co nejoptimističtější. Ovšem nelze na ně hřešit. Nezbývá nám než dodržovat opatření a doufat, že se ty optimistické scénáře skutečně naplní.
