Královský synek Sextus Tarquinius rád popíjel s přáteli, mezi které patřil i šlechtic Tarquinius Collatinus. Jednoho večera se mladí pánové obzvlášť rozparádili a začali hovořit o svých manželkách. Collatinus přitom prohlásil, že žádná žena na světě není tak krásná a cnostná jako jeho Lukrécie. Připití druhové se ale jen pochechtávali a dělali si z Collatina legraci. Hrdý aristokrat je proto vyzval, ať nasednou na koně a jedou se podívat do jeho domu.
Hrdý manžel a závistivý sok
Muži se nenechali dvakrát pobízet, a tak za několik okamžiků už celá společnost vcházela do Collatinova obydlí, kde krásná Lukrécie i v pozdní noční hodině seděla u vřeténka a předla. Mezi opilci zavládlo obdivné mručení. Collatinus měl pravdu. Jeho manželka byla skutečně nádhernou bytostí, jaká se hned tak nevidí. Sám Sextus zblednul závistí a začal po Lukrécii toužit.
Za několik dnů se v jejím domě objevil znovu, tentokrát bez doprovodu. Schválně vychytal den, kdy byl Collatinus mimo město. Lukrécie králova syna přijala s veškerou pohostinností, která odpovídala jeho statutu. Rozhodně nečekala, že v noci vnikne do její ložnice a zašeptá jí vyznání.
Zneuctění Lukrécie - Tizian
Samozřejmě ho odmítla. Jenže Sextus se nenechal odstrčit. Vytáhl meč a ctihodné ženě pohrozil, že ji mrtvou a nahou pohodí vedle jednoho ze svých otroků, kterého při té příležitosti také usmrtí. Bude to vypadat, že byla přistižena při cizoložství s příslušníkem nejnižší vrstvy společnosti.
Pod tlakem této výhrůžky se Lukrécie násilníkovi podvolila. Po jeho odchodu se zhroutila a poslala zprávu svému manželovi a otci. Žádala je, aby se k ní okamžitě dostavili i se dvěma svědky. V jejich domě se stalo něco strašného.
Když Collatinus s tchánem dorazili, Lukrécie jim vše vypověděla. Utěšovali ji a ujišťovali, že to nebyla její vina. Ubohá žena ale zneuctění neunesla. Vytáhla dýku a před zraky přítomných mužů si probodla srdce.
Konec římského království
Zdrcený manžel její tělo vynesl do ulic a postaral se o to, aby všichni Římané viděli, čeho se králův syn Sextus dopustil. Pokud do této doby lidé krále neměli rádi, nyní k němu už planuli čistou nenávistí. Pro mocné Collatinovy přátele nebyl žádný problém proniknout k armádě a získat si ji na svou stranu. Roku 510 př. n. l. byl král Tarquinius Superbus z Říma vyhnán a na jeho místo nastoupili dva konzulové. Řím se stal republikou, kde napříště už nikdy neměl vládnout jen jediný člověk.
Smutný příběh krásné Lukrécie je zřejmě napůl skutečností a napůl legendou. Římští historikové ho zapsali až několik století poté, co se udál, takže nelze ověřit věrohodnost všech detailů. Podle odborníků je však dost možné, že zneuctění půvabné aristokratky k pádu posledního římského krále skutečně přispělo. Lukréciina dojemná smrt přesvědčila k revoltě i nerozhodné občany.
