Ženy jako oběti války: Co bylo s dětmi, které se narodily po znásilnění vojáky?

27. červenec 2020 četba na 2 minuty
Znásilňování žen vojáky bylo běžné už v antice.

Znásilňování žen vojáky bylo běžné už v antice.

Foto: Profimedia.CZ

Když krajem táhla cizí vojska, matky schovávaly své dcery v komorách, aby se nestaly obětí svévolného a bezbožného chování cizáků. Znásilňování žen a dívek vojáky bývalo v minulosti natolik běžné, že na něj někdy ženy sváděly své nemanželské početí.

Ztráta panenství před svatbou byla po dlouhá století vážným přestupkem, který se trestal pranýřováním a vypovězením z města. V bohatších vrstvách se provinilé dívky trestaly diskrétněji, ale přesto tvrdě: rodina je odeslala do kláštera a upřela jim nárok na dědický podíl. Odlišně se případ posuzoval ve chvíli, kdy šlo o znásilnění. Za vynucený styk s pannou býval násilník sťat, nebo dokonce rozlámán v kole. Omilostnit ho mohla jen sama oběť, pokud byla ochotna pojmout ho za manžela.

Z této praxe nastolené během středověku pak vyplynul i přístup společnosti k případům znásilnění ženy cizími okupanty. Dívka, která ztratila panenství s vojákem, nebo dokonce porodila jeho dítě, nebyla stigmatizována, pohlíželo se na ni jako na oběť. Na druhé straně pachatel už nebyl k dohledání a zůstal neznámý. Neprovdaným ženám, které přišly do jiného stavu se ženatým mužem, tento úzus poskytl příležitost, jak své těhotenství vysvětlit, a neuvrhnout přitom do hanby sebe ani svého milence. Jednoduše se vymluvily, že byly přepadeny vojáky. Ne vždy jim to ovšem drbůchtiví sousedé uvěřili.

Zcela opačná situace nastala na konci druhé světové války v Německu, kdy byly místní ženy masově znásilňovány příslušníky spojeneckých vojsk, především Rudé armády. Kromě prožitého traumatu se setkávaly i s opovržením ze strany svých známých a rodin, společnost je vnímala jako "špinavé". Mnohé z nich si proto otřesnou zkušenost nechaly pro sebe a po dlouhé dekády se o ní nikomu slovem nezmínily.

Němky, které násedkem znásilnění otěhotněly, však stigmatu uniknout nemohly. Historička Silke Sutjakowová zdokumentovala případ, kdy i komunisticky smýšlející německá rodina zavrhla svou dceru jen proto, že nedobrovolně otěhotněla s ruským vojákem.

Nelehký osud čekal rovněž děti, jejichž otcem byl neznámý sovětský, případně britský, americký či francouzský voják. Ve škole čelily šikaně jak ze strany spolužáků, tak učitelů, a často končily v sirotčincích. Kvůli hanbě, která na rodiny dopadala, se historikům dodnes nedaří přesně stanovit, kolik takových dětí se v Německu mezi lety 1945 až 1955 celkem narodilo. Mohlo jich být až 400 tisíc.

Akční letáky