Milenci ve spršce kulek

Do Vánoc roku 1968 chyběly čtyři dny, venku byla zima, ale mladému páru v autě zaparkovaném na odlehlém místě kousek od San Franciska to nevadilo. Jejich něžné dotyky přerušil příjezd neznámého auta. Zastavilo vedle nich a jeho řidič začal vzápětí střílet. David dostal kulku do hlavy a byl na místě mrtev, do Betty šílenec vystřelil hned pětkrát. Také neměla šanci přežít.

Místní obyvatelé byli v šoku, policie tápala. Za pět měsíců udeřil vrah znovu a opět si vybral mladý pár v autě. Dívka zahynula, mladík přežil, což ale pachatel nevěděl, protože hodinu poté volal na policii a drze oznámil, že oba zabil. To byl začátek Zodiakovy hry s vyšetřovateli na kočku a myš, která ho „proslavila“ snad ještě více než samotné vraždy.

Zabil jsem 37 lidí

Za necelý měsíc dostaly dvě redakce sanfranciských novin dopisy od Zodiaka, v němž dopodrobna popisoval své vraždy a hrozil, že spáchá další, když noviny jeho list neotisknou na titulní straně. Vydavatelé ho poslechli, běsnění ale nezastavili.

Koncem září si Zodiac vybral další mladou dvojici, která byla na pikniku u jezera. Později vypověděli, že k nim přišel podivně zamaskovaný muž, oba svázal a pak do nich bodal nožem. Dívka po dvou dnech v nemocnici zemřela, mladík přežil.

Zabiják naposledy udeřil 11. října 1969, kdy v San Francisku zastřelil taxikáře a dva dny poté poslal novinám přiznání i s kusem jeho zakrvácené košile. Nebyly to ale jediné dopisy, které od něj novináři, potažmo policisté dostali. Většinu znich autor napsal v podivném kódu, který se zcela nepodařilo rozluštit ani agentům FBI a CIA.

Zodiac si v nich z vyšetřovatelů utahoval, dával jim stopy ke svému dopadení a tvrdil, že zabil celkem 37 lidí. To se ale nikdy nepodařilo potvrdit, stejně tak se nikdy nezjistila Zodiakova totožnost. Jeho vražedné běsnění ustalo stejně náhle jako začalo.