V hlubinách oceánů žije zombí červ. Živí se velrybími kostmi, ačkoli nemá ústa

Velrybí kost obsypaná kostižerkami

Velrybí kost obsypaná kostižerkami

Foto: Profimedia.CZ

Příroda je neuvěřitelně šetrná hospodyňka. Díky svému promyšlenému potravinovému řetězci za sebou narozdíl od člověka nezanechává žádný odpad. Zpracuje dokonce i kosti velryb odpočívající na dně oceánů. Pro tento účel stvořila zvláštní červy, nad jejichž anatomií zůstává rozum stát.

V angličtině se tomuto podivnému organismu říká "zombie worm", nicméně čeština pro něj vymyslela roztomilejší název "kostižerka". Na mnohoštětinatých červech ze skupiny kroužkovců ale nic moc roztomilého není. Naštěstí se s nimi v běžném životě nesetkáte, protože žijí v hloubkách od 30 metrů do 4 kilometrů pod mořskou hladinou.

Pro živé organismy ostatně kostižerky nebezpečné nejsou. Pochutnávají si na kostech uhynulých velryb, a to přesto, že nemají ústní otvor, zuby ani trávicí soustavu. Disponují pouze speciálními vlákny, která do kostí prorůstají jako kořeny a čerpají odtud tuky. Samy kostižerky ale neumí živiny ani strávit - tuto práci ponechají bakteriím, s nimiž žijí v symbióze.

Detail těla kostižerkyDetail těla kostižerkyZdroj: Profimedia.CZ

Kuriózní rozmnožování

Zdálo by se tedy, že zombí červíci neumějí nic jiného než zapouštět kořínky, a zaostali tak kdesi na úrovni rostlin. Když však přijde na rozmnožování, vykazují neúnavnou aktivitu. Samečci po celý život nedělají nic jiného, než že oplodňují vajíčka. Zůstávají v miniaturním, larválním stadiu a sami nikdy žádná vlákna do kostí nezapouští. Žijí přímo v útrobách samičky, kde zajišťují neustálou reprodukci. Samice oproti tomu dorůstá délky 3-4 centimetrů a je schopna v sobě vydržovat až několik stovek samečků.

Pravěký pásovec, glyptodon.

Glyptodon, postrach pravěku. Obří "obrněný tank" dokázal ocasem rozdrtit člověka

Žraločí zombie byla nalezena v zavřeném akváriu ve Španělsku.

V opuštěném akváriu byl objeven zapomenutý zombie žralok. Podívejte se na video

Pamatují dinosaury?

O kostižerkách jste se v biologii nejspíš neučili. Byly objeveny teprve v roce 2002 a dalších pár let trvalo, než je odborníci vědecky popsali. Odborně se nazývají Osedax (hltači kostí) a k dnešnímu dni je už známo přes dvacet druhů. Vědci předpokládají, že další druhy vyhynuly koncem 19. století v důsledku necitlivého lovu velryb. Experimenty sice ukázaly, že kostižerky v případě nouze vezmou zavděk i kostmi tuleňů či kuřat, ale rozhodně z nich nejsou tak nadšené.

Jejich úzká vazba na velryby naznačuje, že se zrodily společně s prvními prakytovci před 45 miliony lety. Protože se ale stopy po jejich hodování našly i na kostech některých prehistorických ptáků, vědci nevidí důvod, proč by se kostižerky nemohly na planetě pohybovat už v době dinosaurů. Očividně to nebyly vždycky nutně jen velryby, kdo jim poskytoval potravu.

Kostižerky přímo v akci si můžete prohlédnout ve videu:

Zdroj: Youtube

Zdroje:www.nbcnews.com, wonderopolis.orgcs.wikipedia.org