Vědci už roky sledují obřího lidožravého žraloka. Nyní se opět po letech vynořil

Lov žraloka bílého

Lov žraloka bílého

Foto: Profimedia.cz

Jmenuje se Ironbound. Je necelé čtyři metry dlouhý a váží 437 kilogramů. Obří bílý žralok byl naposledy spatřen v roce 2019 poblíž ostrova West Ironbound v Novém Skotsku. Nyní se objevil poblíž Jersey a u Cape Hatteras. Vědci předpokládají, že migruje za potravou.

Nezisková skupina pro výzkum oceánů s názvem OCEARCH sleduje pohyby žraloka Ironbounda od října roku 2019, kdy byl odchycen a na hřbetní ploutev mu bylo připevněno zařízení Spot Tag. To pípne vždy, když se vynoří na vodní hladinu.

Zdroj: Youtube

Zařízení přenáší polohu paryby pomocí systému GPS a pomáhá tak sledovat její migrační trasu. Na konci dubna ji satelit zachytil u pobřeží New Jersey, více než tisíc kilometrů od její poslední detekce. „Předpokládáme, že skončila sezóna páření a žralok míří na místo, kde je dostatek potravy," říká hlavní vědec organizace Bob Hueter.

Žralok bílý

O životě žraloků bílých se zatím moc neví. Oceánografové a biologové je tedy značkují, aby lépe pochopili jejich migrace. Za rok totiž mohou uplavat až 20 tisíc kilometrů. Cílem jejich putování může souviset především s hledáním potravy nebo s pářícími rituály. Tento předpoklad je však stále nepotvrzený.

Gigantopithecus

Vědci našli kostry tvorů podobné Yettimu. Jsou dvakrát vyšší než lidské

Žraloci jsou totiž úspěšní predátoři a o potravu tak nemají nouzi. Vědci proto nechápou, jaký mají důvod urazit tak velkou vzdálenost. Zároveň se na svých cestách pohybují velmi pomalu a potápějí se do hloubky okolo jednoho kilometru. Aktivním cestovatelem je i Ironbound. Naposledy se vynořil asi 50 kilometrů jihovýchodně od Cape Hatteras v Severní Karolíně.

Zánik bájné Atlantidy

Rybář vytáhl z vody lebku mamuta. Vědce přivedla k vyspělé ztracené civilizaci

„Myslíme si, že na lov vyrazil příliš brzo. Narazil na chladnější vody, a tak se otočil. Musí počkat, až se oceán dostatečně zahřeje, aby energie na udržení tepla nepřevýšila příjem energie z potravy," vysvětluje Chris Fischer, zakladatel OCEARCH.

Lov na bílého žraloka

Dravé bílé paryby se vyskytují v mořích a oceánech, jež mají mezi dvanácti a dvaceti čtyřmi stupni Celsia. Byly pozorovány na pobřeží severovýchodu USA a Kalifornie, Jižní Afriky, Jižní Austrálie, u Japonska, Chile, ale také ve středomoří. Mezi jejich hlavní potravu patří tučnější živočichové, jako jsou lachtani nebo vydry. Nepohrdnou ale ani ploutvonožcemi, rejnoky, želvami nebo mršinami.

Zdroj: Youtube

Někdy však zaútočí také na člověka. Ročně se odehraje asi 70 až 100 hlášených ataků. K umrcení dojde v 5 až 15 případech. Nejčastěji si žralok vyhlídne plavce nebo surfaře, kteří mu připomínají tuleně, nebo ho naláká barevné či třpytivé oblečení. Nejběžnější jsou jednorázové útoky, kdy žralok člověka kousne, aby zjistil, o jakého tvora se jedná. Pak ale ztratí zájem. Vzácné jsou napadení, kdy paryba kolem oběti krouží, opakovaně ji udeří čenichem a pak kousne. Takový scénář probíhá pouze tehdy, kdy je žralok opravdu hladový.

Zdroj:

www.denik.cz, www.nbcnews.com, www.jakdoaustralie.cz, www.e15.cz