Vody na jihozápad od Austrálie patří mezi nejméně prozkoumané. Táhnou se tisíce kilometrů a nikdo přesně netuší, co ve svých hlubinách ukrývají. Jsou domovem milionů živočichů, včetně obávaného dravce žraloka bílého.
Jednu z paryb, třímetrovou samici, se rozhodli výzkumníci označit GPS lokátorem, jenž zároveň zaznamenával okolní teplotu a hloubku. Čtyři měsíce po instalaci se však stalo něco nečekaného. Žralok zmizel z radaru.
Záhadný útok
„Černá skříňka“ se za několik týdnů objevila vyplavená na pláži. Data z ní získaná ukázala, že se živočich, těsně před tím, než se vědcům ztratil, potopil do hloubky 580 metrů. Okolní teplota ale vzrostla z 8 °C na 26 °C. Naznačovalo to, že se samice stala obětí brutálního útoku a byla sežraná.
Otázkou ale bylo, kdo mohl napadnout tři metry dlouhého žraloka bílého, který je sám na vrcholu potravinové pyramidy? Skrývají snad hlubiny Tichého oceánu mořskou příšeru?
Pátrání po pachateli se táhlo několik let. Teprve po dalším studiu migračních vzorců predátorů, mohli vědci konečně odhalit totožnost záhadného vraha. Ukázalo se totiž, že v oblasti, kde byla samice zabitá, se pohybovali další žraloci.
Kanibalismus bílých žraloků
„Zjistili jsme, že kanibalismus je u těchto paryb docela běžný,” říká doktorandka na oceánografickém institutu Woods Hole v Massachusetts Camrin Braun. „Především bílí si s výběrem potravy nedělají těžkou hlavu. Když je hlad, svou pozornost zaměří do vlastních řad.” Vědkyně odhaduje, že útočník byl asi pět metrů dlouhý a vážil přibližně dvě tuny.
Dalším zvířetem, který by si mohl pochutnat na samici, je kosatka. Přesněji více jedinců. „Tito kytovci se naučili skupinovému lovu,” vysvětluje Braun. „Svou oběť obklíčí a odvedou pozornost od svého kolegy, jenž se do ní zakousne.”
Zdroje: www.express.co.uk, www.nationalgeographic.com, www.ct24.ceskatelevize.cz
