Žralok grónský, nejzáhadnější monstrum Atlantiku: Žije 500 let, má jedovaté maso

Elena Velímská | 28. 9. 2022

Žralok grónský, též zvaný malohlavý, nemá typickou „hrozivou“ hřbetní ploutev. Je to ale živočich, který se dožívá nejvyššího věku ze všech tvorů na planetě. Tento hlubinný obr zůstává jedním z nejméně prozkoumaných žraločích druhů a nejzáhadnějších tvorů.

Pan Žralok, úctyhodný kmet

Žralok grónský je jedním z největších žraloků. Většina spatřených jedinců měřila od 2 do téměř 5 metrů. V dospělosti dorůstá délky kolem šesti a půl. Zatím dosud největší objevený měřil 7,3 m a vážil 1 025 kilo. Předpokládá se, že starci můžou měřit i přes 8 metrů. Tento žralok má zakulacený nos, velmi malé ploutve, alespoň vzhledem k velikosti těla. Jeho barva je od odstínů šedé až po hnědou.

Vědci obvykle určí stáří mnoha druhů žraloka podle růstových pásů na obratlích. Grónský je ale nemá. Jeho věk se tak určuje radiokarbonovou metodou z tkáně oční čočky, která mu roste po celý život. Zjistili, že jeho průměrná délka života je nejméně 272 let. Mořské hlubiny ale obývá až 392 let, klidně i o 120 let déle, jak vědci připouštějí. Stáří dvou největších samic z 28 zkoumaných bylo odhadnuto na 335-392 let (r. 2016). Tito žraloci rostou velmi pomalu, dospělosti dosáhnou ve 150 letech. Dnes dokážou mořští biologové „své“ žraloky opatřit vysílačkou a tak je sledovat. U grónského, vzhledem k prostředí, které obývá, je to velmi obtížné. Nicméně jeden „označený“ se objevil po 16 let a za tu dobu vyrost jen o 2,3 cm! K hladině vyplouvá jen velmi zřídka. Pořídit snímky tohoto záhadné tvora se proto poprvé podařilo v roce 1995. První video, které ho zachytilo v přírodním prostředí, bylo natočeno v roce 2011. (viz video)

Zdroj: Youtube

Tmavé a chladné domovy

Navzdory svému jménu, žralok grónský nežije jen v Grónsku. Je doma v celém Severním ledovém oceánu a je jediný ze žraloků, který tam žije po celý rok. Daří se mu i v severním Atlantiku a ve vodách ruské Arktidy. Jako studenokrevný živočich miluje vody od -2 do 7 °C, migruje za chladem do nejstudenějších částí oceánů. Obrovským překvapením pro vědce tak bylo, že byl na jaře 2022 spatřen v západním Karibiku u pobřeží Belize. To jen potvrzuje, že vědci o něm nemají úplné informace. Vyskytuje se tak nejspíš i v oblastech, kde se to nepředpokládá. Miluje hlubiny a to až 2 200 metrů pod hladinou, takže je těžké zkoumat ho a pozorovat, proto je i těžké odhadnout, kde ještě žij

Zdroj: Youtube

Vzácní a tajemní, co o nich víme a nevíme

Ví se, že je grónský nejpomalejší ze všech žraloků. Plave rychlostí nižší než 3 km za hodinu. Říká se mu proto spící žralok. Šetří tak energii. Často jen tak odpočívá na podmořských šelfech. Předpokládá se, že při lovu na krátký okamžik dokáže „šlápnou na plyn“. Přesto nejspíš loví „spící“ živočichy. Spořádá vše, co se dá, a to včetně uhynulých zvířat. Ryby, malé žraloky, úhoře, ploutvonožce, mořské ptáky, korýše. Je dokonale přizpůsoben životu v ledových vodách. V tkáních má chemické sloučeniny, které fungují jako nemrznoucí směs a tak brání tvorbě ledových krystalků. Díky své velikosti nemá predátory. Jeho oči však napadá parazit, drobný korýš a poškozuje mu rohovku. Kvůli tomu špatně vidí, často dokonce oslepne. To ho však nijak neomezuje. V temných hlubinách se tak jako tak spoléhá na ostatní smysly. O rozmnožování se toho moc neví. Vědci předpokládají, že je samice dospělá, jakmile dosáhne 4 metrů. Vajíčka – až deset – se vyvíjejí v těle matky. Zda se pak rodiče o své potomky starají, není známo. Předpokládá se, že jako u jiných žraloků, jsou po narození soběstační.

Zdroj: Youtube

Olej a jedovaté maso jako lahůdka

Za výlet na hladinu žralok grónský obvykle zaplatil životem. Kvůli oleji z jater pro průmyslové mazivo či olej do lamp byl komerčně loven od 19. století do roku 1960. Ve 20. století jich kvůli 114 litrům získaných z jater většího jedince přišlo o život 30 000 ročně. Norové je lovili ještě v 70. letech z obavy, aby jako predátor nesnižoval výnosný rybolov. Dnes tento žralok končí na stolech jako kulinářská lahůdka. Celoročně se jich kvůli tomu uloví tak stovka. Nic na tom nemění fakt, že maso obsahuje jedovaté neurotoxiny (žralok je jimi vybaven kvůli chladu a tlaku vody v hloubce). Ty můžou člověku způsobit žaludeční a střevní potíže, malátnost – žraločí opilost. Na ostrově Island je však pochoutkou, národním pokrmem zvaným kæstur hákarl. Různými fermentačními procesy se z tkáně žraloka odstraní jed. Maso se pak několik měsíců suší, nakrájí a podává.

Žralok grónský je Mezinárodním svazem ochrany přírody považován za ohrožený druh, kterému hrozí vyhynutí. Jen v tažných sítích jich ročně uvízne hodně přes tisícovku. Škodí mu i znečištění moří a změny klimatu.

Vědci na Aljašce nalezli obřího pavouka. Měří půl metru a podivně se pohybuje
Cestování

Vědci na Aljašce nalezli obřího pavouka. Měří půl metru a podivně se pohybuje

Zdroje: www.nationalgeographic.com, oceanwide-expeditions.com, www.britannica.com

Tagy Arktida Atlantický oceán Belize Grónsko Island Karibik maso Severní ledový oceán živočichové žraloci