Jednou z velkých obav lidí, a to bez omezení na vědeckou obec, je celkové vyhynutí některého druhu žraloka a jeho následky pro moře. Žraloci jsou považováni většinou za vrcholové predátory, kteří přežili ostatní dávné živočišné druhy, proto je důležité vědět, co by jejich vymizení z povrchu zemského (mořského) znamenalo.
Cretodus houghtonorum nalezen náhodně v Kansasu
Američtí paleontologové nalezli v Kansasu důkaz o nejstarším živočichovi na Zemi. Tento tvor musel být skutečně děsivý, jak dokazují pozůstatky jeho těla.
"Na místě jsme sbírali úlomky kostí plesiosaura," řekl paleontolog Dr. Mike Everhart. "Jeden z naší skupiny, Fred Smith, nikdy nesbíral zkameněliny v břidlicích, přestože bydlí asi tři míle odtud. Přišel s námi, protože byl zvědavý, co děláme. Protože pro něj naše úlomky byly nezajímavé, vydal se na průzkum o něco dál po svahu. O několik minut později se vrátil a nesl velký konkrement, který měl na obou koncích předměty kruhového tvaru. Myslel si, že je to zkamenělá větev stromu, a zpočátku mi nevěřil, když jsem mu řekl, že jsou to žraločí obratle. Místo jsme označili, ale kvůli počasí jsme museli počkat několik týdnů, než jsme se vrátili a začali sbírat zbytek žraločích ostatků." Nakonec byly na mstě skutečně provedeny obsáhlejší vykopávky, které odhalily neúplnou kostru zachovanou v sedimentech.
Nalezlo se 134 zubů, 61 obratlů, 23 plakoidních šupin a úlomky kalcifikovaných chrupavek, z čehož vědci usoudili, že jeho velikost zhruba odpovídala dnešnímu velkému bílému žralokovi. Fosilie byly nalezeny v místě známém jako Západní vnitrozemská mořská cesta, která před miliony let existovala ve střední části Severní Ameriky. Byla to součást pravěkého moře, které pokrývalo Zemi v křídě. Obývali jej děsiví tvorové.
Na dokument o nově objeveném druhu žraloka se podívejte zde:
Předchůdce velkého bílého
Většina představ o vyhynulých druzích žraloků je založena především na zubech, ale 91 milionů let stará fosilie je zatím nejlepším nalezeným kompletním skeletem tohoto vyhynulého žraloka, protože chrupavčité kostry se v tak dobrém stavu nacházejí jen zřídka.
Díky převratnému objevu se podařilo získat spoustu důležitých informací.
I když fosilie ukazují na příbuznost s tímto nejobávanějším žraločím druhem, jeho pravěký předchůdce byl zřejmě pomalejší. Druh Cretodus houghtonorum řadíme do rodu zvaného Lаmniformes a přestože je nejbližším příbuzným děsivého tvora, existuje zde celá řada důležitých odlišností.
Profesor Kenshu Shimada a Dr. Michael Everhart, kteří fosilie lokalizovali a popsali, stojí za většinou z nich. Název pochází ze šternberského muzea přírodní historie a je pojmenován po majiteli pozěmku, kde byla kostra nalezena, tedy po manželích Keith аnd Deborаh Houghton.
Zuby – nejjasnější důkaz
Například bylo zjištěno, že fosilie je rozčtvrcená a chybí v ní kosti. A pak to byly právě zuby. Zuby druhu Cretodus houghtonorum nebyly u nově nalezeného skeletonu stejné jako zuby původního druhu Cretodus crаssidens a dalších exemplářů. I díky tomu byl tento nález klasifikován jako samostatný druh. Navíc bylo u tohoto nálezu poprvé možné zrekonstruovat vzor zubů v tlamě žraloka. Tento exemplář tedy nakonec nabídl množství nových biologických informací o žralokovi obecně, ale také odkryl nový, do té doby neznámý druh.
Kromě jeho délky, zhruba shodné jako u velkého bílého, bylo rovněž odhaleno, že předpokládaná velikost tohoto žraloka při narození - téměř 4 metry na délku - naznačuje, že jeho embrya se chovala jako nitroděložní kanibalové, což se vyskytuje u mnoha moderních druhů rodu Lamniform. Tito žraloci nekladou vajíčka mimo tělo, ale vajíčka se líhnou uvnitř matky, kde pak matka živě porodí mláďata. Ta pak požírají okolní vajíčka, takže přežije a vyvine se jen několik mláďat. Ta jsou však velká, takže mohou být vlastě už od narození sama predátory a pravděpodobně je nikdo nenapadne.
Zdroje:
