Žádná jiná lidská vlastnost nevyvolávala v historii u lidí takovou dichotomii emocí jako právě zrzavé ženy.
Jak se v historii chovali k zrzavým ženám
Pokud jde o zrzavé vlasy, existuje hned několik stupňů zrzavosti: zrzavá, kaštanová či jahodová blond. Zrzavé vlasy se nejčastěji vyskytují na západním okraji Evropy. Skotsko, Irsko, Wales a Anglie vedou v tomto zabarvení vlasů jednoznačně vedou.
Nejvyšší podíl má Skotsko, kde má 13 % obyvatel zrzavé vlasy a přibližně 40 % pak vlastní recesivní gen pro tyto vlasy. Na druhém místě je Irsko, kde je přibližně 10 % zrzavých a 40 % nositelů tohoto genu.
USA se mohou pochlubit dvěma až šesti procenty populace s červenými vlasy. Je to zdánlivě zanedbatelné číslo, ale vzhledem k obrovskému počtu obyvatel jsou USA s 6 až 18 miliony zrzavých vlasů největším počtem zrzavých lidí na světě. Srovnejte to s 650 000 ve Skotsku a 420 000 v Irsku. Byť jich stále není většina, v historii existovalo mnoho těch, jež by se dnes dali nazvat nenávistníky zrzavých.
Historicky se na zrzky vždy snášely předsudky a podezíravost, stejně jako přesvědčení, že jsou ohnivé a vznětlivé. Tato představa - ať už je mylná, nebo ne - nejspíše pramení ze skutečnosti, že Skotové s vysokým podílem zrzavých lidí jsou potomky Keltů, notoricky známých násilnických válečníků. Toto vnímání zplodilo mnoho podivných a fantastických názorů a představ o zrzavých vlasech.
Obzvláště ve středověku to bylo peklo
Zdá se, že mýty skutečně prostupují všemi kulturami. Staří Egypťané se nemohli rozhodnout, zdali jsou rudovlasí lidé přínosem či hrozbou. Byli velmi pověrčiví a s bohem spojovali všechno pro každý účel a situaci. Měli tak jakýsi "pytel bohů", jež dokonale ovládal jejich svět. Na jedné straně věřili, že zrzavá zvířata a lidé jsou spojeni s bohem Setem, a mnoho jejich faraonů skutečně mělo zrzavé vlasy. Patřil k nim i Ramses, nejmocnější ze všech faraonů.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Na straně druhé pak červenou barvu považovali za nešťastnou a mnoho rusovlasých dívek bylo v té době upáleno. Dodnes se také tradují historky o tom, že rusovlásky byly pohřbívány zaživa.
Římský historik Deo Cassius popsal britskou královnu válečnici Boudiccu jako "vysokou ženu děsivého vzhledu s velkou masou zrzavých vlasů". Mimochodem, staří Římané také platili za rudovlasé otroky vyšší cenu.
Během středověku pak rusovlasí lidé zažívali skutečné peklo. Plamenně zbarvené vlasy byly důkazem, že jejich majitelka ukradla pekelný oheň a musí být upálena jako čarodějnice. Ve středověku byla také červená barva považována za barvu ďábla a věřilo se, že dítě narozené se zrzavými vlasy bylo počato v "tomto období měsíce".
Zdroje:
