Let 19 provedl rutinní navigační a bojový výcvik na letounech typu TBM. Před letovou kontrolou se všechno zdálo v pořádku. Letouny měly plné nádrže, ale ukázalo se, že jim chybí hodiny. Navigace na trase měla naučit principy mrtvého počítání, což zahrnovalo mimo jiné počítání uplynulého času. Zjevný nedostatek časomíry nebyl důvodem k obavám, protože se předpokládalo, že každý má své vlastní hodinky. Start byl o malinko odsunut, počasí bylo příznivé. Let byl veden zkušeným pilotem, i když ostatní byli začátečníci nebo jen stážisté, přesto se změnil v obrovskou tragédii, která není objasněna dodnes. O tom pojednává i následující dokument:
Co se stalo?
Všech 14 letců v pěti bombardérech bylo ztraceno, stejně jako všech 13 členů posádky záchranného letadla, které se vydalo letce hledat. Zpráva vyšetřovatelů námořnictva poté zněla tak, že si vedoucí letu Charles C Taylor spletl malé ostrůvky na moři s Florida Keys poté, co mu přestaly fungovat kompasy. Směřoval tak let na otevřené moře a zmizel. Tato hypotéza ale měla značné trhliny, takže byla později námořnictvem upravena tak, aby zněla „příčina neznámá“. Nikdo tak nebyl obviněn a zpráva připisovala ztrátu letadla PBM explozi ve vzduchu při pátrání po pěti bombardérech.
Plánované navigační cvičení lehké 19 dne 5. prosince 1945.
Problémy ve vzduchu
Ač vše probíhalo normálně a cvičná bombardovací operace byla provedena, o čtyřicet minut později obdržel letecký instruktor Robert F. Cox neidentifikované vysílání. Neznámý člen posádky žádal jednoho ze studentů o čtení polohy z kompasu. Ten však odpověděl: „Nevím, kde jsme. Museli jsme se po té poslední zatáčce ztratit." I ostatní vysílání byla zmatečná a letadla rozhodně nebyla lokalizována tam, kde měla. Navíc se zhoršilo počasí a spolu s ním i rádiový kontakt. Jak se ukázalo, let byl ztracen. Letecké základny, letadla a obchodní lodě byly upozorněny a pátrání začalo.
Dvě záchranná letadla, jež se vydala hledat ztracené letouny letu 19.
Obsáhlá zpráva nepřišla s objasněním
Na závěr vyšetřování byla vydána 500stránková vyšetřovací zpráva. Ta mimo jiné říkala, že vedoucí letu poručík Charles C. Taylor se mylně domníval, že malé ostrůvky, které prolétl, byly Florida Keys. Místo toho se ale nacházel jinde, vedl svůj let na severovýchod přes Atlantik. Zpráva poznamenala, že někteří podřízení důstojníci pravděpodobně znali svou přibližnou polohu, jak naznačovaly rádiové přenosy uvádějící, že let na západ povede k dosažení pevniny. Taylor nebyl shledán vinným a ztráta záchranných letadel byla později připsána explozi. Uzavřeno, sečteno – příčina neznámá. Letadla se nikdy nenašla. National Geograhic odvysílal tento dokument:
Shane Sutterly a jeho teorie o zmizení
O 75 let později se kauze začal věnovat australský výzkumník, profesor Shane Sutterly, který si je svým zjištěním naprosto jistý. Zmizení letu 19 dával vědec do vztahu s celkovým počtem zmizených letadel a lodí v Bermudském trojúhelníku. Od potopení letu 19 až do poloviny 80. let minulého století zmizelo při průletu Bermudským trojúhelníkem 25 malých letadel, aniž by po nich byly nalezeny jakékoli trosky. Některé později vyjádřené verze o důvodu anomální osudovosti tohoto místa zahrnovaly únos některými UFO a dokonce podvodní město, které údajně táhne lodě a letadla.
Podle Suttrelyho však „podíl lodí a letadel pohřešovaných v Bermudském trojúhelníku není o mnoho větší než v jakékoli jiné části oceánu. Velké osobní parníky dnes často proplouvají Bermudským trojúhelníkem a žádný z nich nezmizí.“
Podle jeho teorie si za smrt mohli letci sami. Když se setmělo a počasí se změnilo, velitel Taylor poslal letadla špatným směrem. Podobné incidenty se staly již dříve. Přidala se navíc řada náhod, z nichž klíčovou byla nezkušenost mnoha pilotů letu 19. Většina z nich byli stážisté, kteří nebyli řádně vyškoleni pro takové nepředvídané události.
Zdroje: en.wikipedia.org, www.soulask.com, historycollection.com, www.history.com
