Objev učiněný v Německu tak vede k zamyšlení, jak skutečně probíhala evoluce člověka.
V Německu našli 9 milionů let starý lidský zub
Zvláštní objev, jež se povedl v Německu, příměl vědce, aby znovu zvážili historii lidstva. Ta se totiž právě tímto nálezem otřásla v základech. Objev miliony let starého zubu může zpochybnit všechny dosud platné záznamy o vývoji člověka.
Zub našli vědci z Přírodovědného muzea v Mohuči. Ti také oznámili, že zub byl nalezen v řece Rýn. Právě tam vědci objevili fosilie, jejichž stáří se odhaduje na úctihodných 9,7 milionu let. Nalézt pozůstatky zubů by samo o sobě nebylo nic tak překvapivého, pokud by při bližším ohledání nepatřily homininům. Předchůdcům člověka s šimpanzími znaky. Nalezené zuby jsou však ještě záhadnější. Jejich stáří je údajně vyšší, než u podobných exemplářů objevených v Africe.
Pokud se tato teorie skutečně potvrdí, znamenalo by to, že vše, co víme o lidském životě, vůbec nemusí být tak, jak jsme mysleli.
Zcela přepisuje historii lidstva
Fosilie objevil tým vědců spolu se zástupcem ředitele Přírodovědného muzea Herbertem Lutzem. Vědci nalezli dvě fosilie. Nejprve levý horní špičák a krátce poté pravou horní první stoličku. Oba zuby byly v takřka nedotčeném stavu a jak se zdá, patřily neznámému pohlaví.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Původně se mělo za to, že zuby patří lidoopovi. Právě lidoop byl považován za raný druh hominina. Po bližším zkoumání se však ukázalo, že nejen, že se tento hominin nepodobá tomu objevenému v Africe, ale také, že se tato dávná bytost nepodobá žádnému exempláři nalezenému v severní Evropě. "Je to něco zcela nového, něco vědě dosud neznámého," uvedl Lutz. "Je naprostou záhadou, odkud tento jedinec pochází a proč nikdo předtím takový zub nikde nenašel."
Ačkoli zatím není jasné, kde se tento nový druh člověka vzal, rozhodně je tento objev pro vědce ukazatelem, že o historii stále nevíme všechno. Nevylučuje se tak varianta, že by se evoluce člověka mohla skutečně rozšířit o nový druh, který by tak rozhodil vše, co jsme dosud znali.
"Je ale možné, že nám morfologie špičáku ukáže podobnost s novějšími exempláři v Africe, které teprve budeme zkoumat. Pokud by se příbuznost prokázala, znamenalo by to, že skupina primátů byla v Evropě dříve než v Africe."
Vědci nevylučují ani variantu konvergence. Tedy proces, během kterého se organismy, které nejsou blízce příbuzné, nezávisle vyvíjejí a sdílejí přitom podobné znaky. To vše nazávisle na tom, kde žijí a bez nutnosti vzájemných styků.
Zdroje: