Stačil jeden zub
„Je to něco zcela nového, něco, co věda dosud neznala,“ uvedl pro sociální síť vědecké komunity ResearchGate k jedinečnému nálezu Herbert Lutz. Ale pojďme na začátek. Lutz jako vedoucí výzkumného týmu vedl vykopávky v prehistorické lokalitě Eppelsheim, kde bylo ve 20. letech 19. století nalezeno mnoho zkamenělin primátů, které přispěly k poznatkům paleontologie, jež byla tehdy ještě v plenkách, a také psaly úvodní stránky pozdější paleoantropologie. Skryté v zemi přežily fosilie tisíciletí, mnohé z nich, bohužel, nepřečkaly druhou světovou válku a pro vědu se nenávratně ztratily.
Více o nálezu říká následující video:
Od té doby byly sice nálezy této v oblasti zcela ojedinělé, ale něco tam muselo být, jak pevně věřil Lutzeův tým: „Kopali jsme tam 17 let. Když jsme začínali, věděli jsme, že tam můžeme nalézt fosilie hominoidů, a takový nález jsme čekali…“ Byla druhá polovina roku 2016 a průzkum se pomalu blížil ke konci. A pak v září, v přibližně v 10 milionů let starých usazeninách Rýna, badatelé vykopali levý horní špičák a první stoličku vpravo. Původně bílá sklovina se změnila na zářivě jantarovou, ale i tak jsou „výjimečně dobře zachovalé“….
Zachovalé, ale mlčí
Němečtí výzkumníci odhadují stáří zubů na 9,7 milionů let a předpokládají, že můžou patřit hominidovi, třeba takovému, který žil před 3,2 až 4,4 miliony lety, a jehož kosterní pozůstatky samice „Lucy“ nalezené v Etiopii ukázaly, že měl sice lebku podobnou šimpanzům (hominoidům), ale chodil vzpřímeně. Někteří paleontologové se domnívají, že se stolička velmi podobá zubům primáta Anapithecus, druhu pliopitékoidů, jehož čelisti staré 10 milionů let byly objevené v Maďarsku. Což připouští i Lutz. Pliopitékoidi jsou vzdálení příbuzní člověka, a dle některých teorií se tato skupina oddělila od společných předků opic a lidoopů.
Bude se přepisovat?
„Je naprostou záhadou, odkud tento jedinec pochází a proč nikdo nikdy předtím takový zub nikde nenašel,“ říká Lutz. Přesto je opatrný vyjádřit, co vlastně nález znamená. „Chceme se držet zpátky ve spekulacích. Nálezy rozhodně ukazují, že díry v našich znalostech a ve fosilním záznamu jsou mnohem větší, než se dosud myslelo,“ uvedl v roce 2017 Lutz, když byl výzkum zubů ještě ani ne na začátku. Věřil, že se do něho zapojí i další vědci, a že analýzy, rentgenové snímky a další technologie odhalí informace o stáří jedince a jeho stravě, a za pár let budou vědět víc. A možná potvrdí, že jde o zatím neznámý „člověčí“ druh…
Zdroje: www.inverse.com, www.independent.co.uk, eu.usatoday.com