Zuřivý Mackenzie poltergeist: V Edinburghu pokousal agresivní duch stovky lidí

2. září 2019 četba na 3 minuty
Atmosféra hřbitova Greyfriars Kirkyard je neopakovatelná. Bylo by spíš s podivem, kdyby tu nic nestrašilo.

Atmosféra hřbitova Greyfriars Kirkyard je neopakovatelná. Bylo by spíš s podivem, kdyby tu nic nestrašilo.

Foto: archiv

Český Jožin z bažin „kouše, saje, rdousí" a podobný přízrak se pohybuje také v Edinburghu. Řada návštěvníků si odnesla nepěkné šrámy od tamějšího agresivního ducha.

Každý hřbitov je trochu strašidelný, ale Greyfriars Kirkyard v hlavním městě Skotska je skutečně jen pro silné povahy. Od roku 1998 tam řádí mimořádně aktivní poltergeist, což v němčině znamená něco jako „rámusící duch". Pohybuje předměty a výjimkou nejsou ani fyzické útoky. Už více než 500 lidí utržilo krvavé šrámy a dalších zhruba sto návštěvníků dokonce omdlelo. Jde tak o jeden z nejlépe zdokumentovaných případů zlého přízraku.

Bál se i vymítač

Všeobecně se předpokládá, že se tam potuluje duch královského právníka George Mackenzieho (1636–1691), který se do historie zapsal velmi neslavně. Považuje se za hlavního tvůrce prvního evropského koncentračního tábora. V roce 1677 se dostal do funkce skotského ministra spravedlnosti a začal velmi tvrdě potírat odbojná náboženská hnutí. Vrcholem jeho snažení bylo uvěznění zhruba 1200 lidí nedaleko Greyfriars Kirkyard. V táboře panovaly drastické podmínky, mnoho nebožáků skončilo na popravišti, další stovky zemřely na následky podvýživy a krutého zacházení.

Mackenzie, kterému se po zbytek života neřeklo jinak než „krvavý", byl pohřben jen kousek od místa, kde poslal na smrt řadu lidí. Několik staletí panoval klid, ale vše se změnilo v prosinci roku 1998. Do Mackenzieovy hrobky se vloupal promrzlý bezdomovec, který zoufale hledal útočiště. Mnoho lidí věří, že tím vyrušil a osvobodil ducha krvežíznivého právníka.

Od té chvíle se začala množit svědectví o paranormálních jevech. V roce 2000 se na místo vydal exorcista Colin Grant. Podle svých slov ale narazil na tak silné temné síly, že nahnaly strach i jemu. Vymítání v obavách o život přerušil. O několik týdnů později zemřel na infarkt.

Čtyřnohý sirotek

Se hřbitovem se pojí i další zajímavý příběh. U hlavního vchodu stojí od roku 1872 socha psa Bobbyho. Podle pověsti skye teriér patřil městskému nočnímu hlídači Johnu Grayovi. Když páníček v roce 1858 nečekaně zemřel a jeho tělo spočinulo na místním hřbitově, tehdy dvouletý pes se od něj nedokázal odloučit a noc co noc se vracel k jeho hrobu. Trvalo to dlouhých 14 let. Několik dobrodinců si psího sirotka chtělo vzít domů, ale Bobby vždy utekl na hřbitov. Nakonec ho vzal na milost i zdejší hlídač, který jinak psy z areálu vyháněl.

Když Bobby v 16 letech zemřel, pochovali ho vedle páníčka. Jde o jediné zvíře oficiálně pohřbené mezi lidskými nebožtíky. Obojek mimořádně věrného zvířete je dodnes k vidění v edinburském muzeu.

Akční letáky