Binz byla přirozená blondýna, která se starala o svůj vzhled. V koncentračním táboře tak byla oblíbená mezi muži. Nejvíce uhranula ženatého zástupce velitele tábora Edmunda Bräuninga, se kterým vedla milenecký poměr. Neštítili se vroucně se objímat, mezitím co byly vězenkyně bičovány. Bezcitně se chichotali jejich utrpení. Jejich vztah skončil o několik let později, kdy byl Bräuning převezen do jiného tábora.

Krásná a krutá

Krom její krásy mužští dozorci obdivovali její krutost. Někdo si může myslet, že díky faktu, že byl Ravensbrück pouze ženský tábor, byly dozorkyně mírnější. Nebylo tomu tak. Dorothea naplno věřila všem přikázáním a zákonům strany a provedla vše, co jí přikázali.

Svědkyně uvedly, že když mučila bezbranné ženy, oči jí svítily nadšením. Nejčastěji je zmlátila do krve páskem, bičem či holí. Pokud některá žena nepracovala dostatečně tvrdě, vzala do ruky bez milosti krumpáč, jiné ženy polila ledovou vodou a nechala je stát venku uprostřed zimy. Jedna vězeňkyně řekla, že neměla problém bez zjevného důvodu skopat ženu k smrti. Ze všech vězeňkyň nenáviděla nejvíce Rusky a lesby. Ty dostaly téměř automaticky výprask. Krom toho se ráda dívala na ženy, které byly popravovány. (Zdroj: hwww.youtube.com)

Svého psa milovala

K mučení ráda používala svého hladového německého ovčáka, který na její rozkaz ženy ošklivě pokousal.

Jak byla bezcitná k bezbranným ženám, tak překvapivě milovala svého psa. Když umřel, byla zdevastovaná. Dokonce mu udělala hrob, na který zasadila květiny.

Povýšení

Za svou vzornou službu byla Dorothea zanedlouho povýšena. Začala tak trénovat další ženské strážkyně v táboře. Ravensbrück byl totiž zároveň výcvikovým střediskem pro ty, kteří chtěli pokračovat dále, třeba do Osvětimi. Říká se, že vycvičila jedny z těch nejhorších, mezi kterými byla i Ruth Closius Neudeck. (Zdroj: ww2gravestone.com)

Od mala vedena k násilí

Povaha Dorothei, jež se projevila ve výkonu sadistické dozorkyně bez špetky soucitu, se formovala už během jejího dospívání. Narodila se do rodiny německého lesníka. Jako každá dívka navštěvovala kostel a vesnickou školu.

V té době se začínala jinak bezkonfliktní Dorothey měnit. Škola se totiž řídila nacistickými osnovami, a tak učitelé vedli děti od útlého věku k nenávisti. Malá dívenka si začala pomalu ale jistě osvojovat nacistické zákony. V pouhých deseti letech byla přidána do Svazu mladých dívek, což byla ženská pravá ruka Hitlera. Kvůli tuberkulóze nemohla naplno dokončit školu, a tak nemohla sehnat pořádnou práci.

Tu našla až v koncentračním táboře. Od pomáhající pozice v kuchyni se ve svých devatenácti letech dostala na post dozorkyně. Stalo se tak i přes protesty jejího otce, kterým se jen smála. Po celou dobu údajně věřila, že svými činy chrání svou vlast před nepřáteli a trestá nežádoucí osoby. Byla silně pohlcena nacistickou mentalitou, kdy pokládala řád nastavený ideologií za posvátný. Takový se podle ní musí správně implementovat.

V únoru roku 1947 byla Dorothea prohlášena za vinou za spáchání válečných zločinů a 2. května byla oběšena ve vězení Hameln. (Zdroj:www.warhistoryonline.com)