Černé díry vydávají děsivé zvuky. Podařilo se je zachytit. Poslechněte si je

Černá díra přitáhne vše, co se k ní přiblíží.

Černá díra přitáhne vše, co se k ní přiblíží.

Foto: Profimedia.CZ

Černé díry vydávají zvuky. Respektive ne že by zpívaly anebo mluvily, ale tlakové vlny, které vysílají, způsobují podle astronomů v horkém plynu hvězdokupy vlnění, které lze převést na tón. Lidé tento zvuk neslyší, je potřeba jej technicky upravit, a pak se jeví asi 57 oktáv pod středním C. Nyní navíc vznikly nové sonifikace, které si můžete poslechnout na videu.

Společnost NASA zveřejnila zvukové záznamy z dvojice černých děr, které zachytil jeden z jejích vesmírných teleskopů. Vědci totiž vyvinuli nový automatický vyhledávací nástroj nazvaný Reverberation Machine, jenž umožňuje procházet satelitní data a hledat v nich stopy ozvěn černých děr.

Zdroj: Youtube
 

Vesmír hovoří

Domnívali jste se, že ve vesmíru neexistují anebo se nešíří zvuky? Ač by se to kvůli vakuu mohlo zdát pravděpodobné, není tomu tak. I když je většina vesmíru skutečně v podstatě vakuum, které neposkytuje žádné prostředí pro šíření zvukových vln, u galaxií je to jinak.

Právě galaxie obsahuje velké množství plynu, který obklopuje stovky nebo dokonce tisíce galaxií uvnitř kupy, a poskytuje tak prostředí pro šíření zvukových vln.

Od roku 2003 je černá díra v centru kupy galaxií Perseus spojována se zvukem, který byl nyní upraven a my v něm tak můžeme slyšet i další tóny. Tato černá díra v Perseu se od většiny ostatních cílů pro sonifikaci liší. Nachází se v oblaku horkého plynu prostupujícího celou kupou a v tomto plynu vytváří vlnění, které je vhodnější klasifikovat jako "zvuk" než rentgenové záření a další světlo z galaxie Messier. Černá díra v Messier 87 neboli M87, kterou vědci studují již desítky let, získala status vědecké celebrity po prvním zveřejnění z projektu Event Horizon Telescope (EHT) v roce 2019.

 

Jak hraje galaxie

Vědcům se totiž povedlo převést astronomická data do zvuku, které potom zveřejnili u příležitosti Týdne černých děr pořádaného NASA. Poslechněte si zajímavý remix, který se v mnoha ohledech nepodobá ničemu, co bylo až dosud zaznamenáno. Je to proto, že tentokrát jsou zvuky zaznamenané ve videu návratem ke skutečným zvukovým vlnám, které byly objeveny v datech z rentgenové observatoře NASA Chandra a poté extrahovány a ozvučeny. Tento pokus byl proveden poprvé.

Tyto zvuky, které jsme schopni po úpravách slyšet, jsou časové prodlevy mezi dvěma typy rentgenového záření: zářením vyzařovaným přímo z koróny a zářením z koróny, které se odráží od akrečního disku. Výsledkem jsou poté zvuky, které mohou být slyšeny lidským sluchem. Původní zvuky byly resyntetizovány a škálovány nahoru o 57 a 58 oktáv nad jejich skutečnou výšku, takže jsou ve finále slyšet 144 kvadrilionkrát a 288 kvadrilionkrát výše, než je jejich původní frekvence. (Kvadrilion je 1 000 000 000 000 000 000.)

Člověk v černé díře

Co by se stalo s člověkem v černé díře? Existují dva typy děr, v jedné by přežil

Výsledné dílo je umělecký čin

Velmi zajímavou skutečností je, že na základě všech zvuků vědci vytvořili katalog nebeských "sonifikací". Právě pro tento katalog bylo potřeba vzít emise vesmírných objektů pozorovaných ve vizuálním světle, rentgenovém záření a dalších částech elektromagnetického spektra. Tyto emise pak byly převedeny do vzorců a lidským uchem slyšitelných frekvencí. Výsledkem jsou pak "zvuky" jádra naší galaxie, supernov anebo mlhovin.

A jak tyto zvuky vznikají? Doba, za kterou teleskop zachytí záření z koróny, se porovnává s dobou, za kterou zachytí rentgenové ozvěny. Díky tomu je pak možné odhadnout vzdálenost mezi korónou a akrečním diskem. Vědci pak dokážou odhalit, jak se koróna a disk černé díry vyvíjejí v průběhu pohlcování hvězdného materiálu černou dírou.

Na další video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Když se podíváte na video, všimnete si modré a fialové barvy – tak jsou znázorněna rentgenová data zachycená družicí Chandra. Tyto sonifikace vedlo Chandra X-ray Center (CXC) a byly zařazeny jako součást programu NASA Universe of Learning (UoL) s další podporou Hubbleova vesmírného teleskopu/Goddardova centra vesmírných letů NASA. Na spolupráci se podíleli vědkyně Kimberly Arcandová, astrofyzik Matt Russo a hudebník Andrew Santaguida.

 

Zdroje:

www.independent.co.ukwww.nasa.govwww.foxnews.com